Velká Fatra - Rakytov. FOTO: David Paloch, CC BY-SA, wikimedia

Dědci, vzhůru na hřebeny

16. 9. 2024

Kam? Až na hřebeny hor. Do oblak. „Bez bab,“ jak říká Bolek Polívka ve filmu Kurvahošigutng. Naše ženy si již na to netroufají, ale chápou nás. Chceme se opět proměnit v kluky a užívat si svobodu.

cestování Slovensko turistika

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení:

(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Miroslav Kminek 13.10.2024 20:04

Moc pekne psani a hlavne ty zazitky jsou k nezaplaceni....jen tak dal Jidro...at se dari a zdravi slouzi... roky jsou jen cislo pry se rika a tak se podle toho ma delat pokud to jde a ne vnukat v cekarnach na ty chemie u felcaru..!!!!!!

Naděžda Špásová 18.9.2024 13:07

Možná namáhavý, ale určitě krásný zážitek to byl a spát s pohledem na hvězdy je to nejhezčí.

Miloslava Richterová 17.9.2024 20:10

Paráda! :-)

Ingrid Hřebíčková 17.9.2024 17:45

S takovými zážitky je skutečně svět krásný i po 70+.

Michaela Přibová 17.9.2024 17:43

Moc hezký článek. Přímo osvěžující.

JIří Čermák 17.9.2024 13:21

Krásně a hlavně pozitivně napsáno. Děkuji za inspiraci.

Jindřich Berka 17.9.2024 12:32

Paní Měchurová, jste pro mě inspirace. Já mám handicap. Kardiostimulátor, umělé pravé koleno (fotbal 60 let), cukrovku a špatně slyším. Nevzdávám se. Manželka má 61, ale vrcholovky nejde. Na Borůvkové hoře jsme byli letos. Jindra

Marie Měchurová 17.9.2024 11:45

Manžel má 80, já 76. Teď jsme se vrátili z Roháčů. V létě jsme dali Borůvkovou a Lysou horu. Pomalu to budeme ale snižovat, ty kopce...

Havel Václav Kotas 17.9.2024 10:14

Nic se nemá přehánět - všeho s mírou, že.

Dušan Brabec 17.9.2024 10:11

Není nad pozitivní zážitky. Ty jsou kořením života.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Cesta českých sedmdesátníků do opomíjeného Slovenského krasu

Po Velké Fatře, nejrozsáhlejším slovenském pohoří, jsme vyrazili do jednoho z nejkrásnějšímu koutů u našich východních sousedů, do Slovenského krasu. Já našemu seskupení mužů říkám „CK 70+“. S výkonem nemá ta číslovka nic společného.

Jindřich Berka

Vyrážíme do přírody, dokud to ještě jde

Jsme čtyři muži ve věku 71, 71, 73 a 76 let, kteří milují toulání. Hlavně po Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Jako důchodci máme spoustu volného času. Vyrážíme především mimo sezónu a hlavně přes pracovní týden.

Jindřich Berka

Sáhněte si do svědomí: chodíte do přírody beze stop?

Ne nadarmo zpívá Ivan Mládek, že „do Českého ráje cesta příjemná je.“ Český ráj je totiž oblastí…

Redakce

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Medvědí stezkou s partou seniorů

S turisty jsme se vydali na Medvědí stezku. Vlakem do Volar, kde jsme přestoupili na vlak do Nového Údolí. V Černém Kříži začíná celkem pohodlná cesta na Jelení vrchy. Zajímavé jsou výhledy na hraniční hory, Rufolfův kámen a místo, kde byl zastřelen poslední šumavský medvěd.

Hana Rypáčková