Češ se podílejí na výzkumu sopečné činnosti a obřích sesuvů na španělských Kanárských ostrovech, který by mohl pomoci ochránit obyvatele před možným ohrožením. První etapu budování monitorovací sítě kanárského obřího sesuvu na nejmenším ostrově El Hierro dokončili experti z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR začátkem února.
Alespoň desetileté měření
Pobřežní a podmořské sesuvy u Kanárských ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi a El Hierro patří k nejmladším a také vulkanicky nejaktivnějším ostrovům souostroví. Na projektu čeští vědci spolupracují se španělskými kolegy, s nimiž v následujících měsících plánují vložit do míst možného vzniku velkého sesuvu několik monitorovacích zařízení. Použijí velice přesná trojrozměrná měřidla, takzvané dilatometry, které vyvinuli.
Badatel Jan Blahůt, který se na výzkumu podílí, očekává od projektu nové poznatky o chování obřích sesuvů. „To by mohlo pomoci k ochraně obyvatel před případným ohrožením,“ uvedl. Projekt je financován z jednoletého grantu americké zeměpisné společnosti National Geographic a amerického Waittova institutu. Zemětřesnou aktivitu plánují experti měřit alespoň deset let, aby výsledky byly průkazné. Finanční zdroje proto budou později muset hledat jinde.
Sesuv v blízké budoucnosti?
Za posledních 300 tisíc let se na Kanárských ostrovech sesouvala půda na pobřeží i pod mořem poměrně často a pravděpodobně při tom vznikaly také velké vlny cunami. V geologické minulosti na ostrově El Hierro nastaly nejméně dva rozsáhlé sesuvy a odborníci nevylučují, že by další mohl následovat v blízké budoucnosti. Předloni v létě navíc začala na ostrově intenzivní seismická aktivita, která trvá doposud.
Vědci z AV provádějí měření vedle Česka i jinde ve střední Evropě, v Itálii, Kyrgyzstánu, americké Kalifornii nebo v Peru. Z převážné části jsou to měření mikropohybů ve zlomech v oblasti zemětřesné aktivity. Sesuvy se zabývají vedle Španělska zejména v tuzemsku a v Peru.
