Něco nepochopitelného?

Pro milou Alexandru R. Než jsem odjela do lázní tak jsem dostala tabulku s povinnými doplatky. Protože jsem byla v lázních před mnoha roky jen dvakrát v životě - kdy jsem pochopitelně nic nedoplácela, tak jsem byla z té tabulky trochu překvapená. Vybrala jsem si to nejlevnější ubytování na 14 dní za 200 Kč na den a na druhých 14 dní - za 250 Kč na den - abych sama posoudila ten rozdíl. Měla jsem štěstí v obou případech na velmi dobré spolubydlící paní, přibližně v mém věku - měli jsme si o čem povídat. Ale byl zde pro mne jediný problém - obě dvě byly už také dlouho vdovy jako já, ovšem velmi závislé jen a jen na televizi. Takže televizní vysílání bylo velmi časté, dokonce i v noci. Jsem přizpůsobivý člověk, ne konfliktní - zvládla jsem to. A abych měla trochu klidu od televize tak jsem víc byla na chodbách a před budovou lázní a víc si povídala s lidmi. Zajímají mne velmi jiné osudy nebo názory - prostě ráda si popovídám. Až poslední týden jsem byla schopná víc chodit do okolí i jezdit autobusem do Hranic. A tím jsem se seznámila s paní, která mi říkala, že vždy když jede do lázní tak si připlatí a dostane jednolužkový pokoj. Vysvětlovala mi to tak, že už žije také dlouho jako vdova, ráda si přes den popovídá s jinými, ale chce mít víc svůj klid, který má jen když si připlatí za ten jednolůžkový pokoj. Říkala mi, že do lázní jezdí často a tak jí to nejvíc vyhovuje. Nevím, jestli ještě někdy do lázní pojedu, ale kdyby se tak stalo, tak si skutečně také připlatím tu dvojnásobnou taxi za jednolůžkový pokoj. Já totiž nejsem veliký televizní divák a večery v současnosti už velmi dlouhou dobu věnuji klidné četbě - v lázních byla i knihovna. Vaší mamince přeji ze srdce také hodně zdravíčka - moje operace byla velmi náročná a stále ještě nejsem schopná mít v rukách větší zátěž. Ale na jaře snad už budu zvládat i práci na zahrádce.

dobry den,preji brzke uzdraveni.Mela bych na vas otazku pokud se to hodi.Maminka je po operaci toho sameho mohla bych se vas zeptat kolik jste doplacela lazne ?dekuji

Maruško, krásný článek. Hlavně,že všechno dobře dopadlo.I já mám za čtyřicet let práce ve zdravotnictvi hodně zážitků. Teď jsem na druhé straně v pozici pacienta, ale zatím taky dobrý.

Ještě jednou vám všem ze srdce děkuji za vaše dobrá slova a moc se omlouvám, že jsem chybně napsala o svém stravování ? Maso jsem byla zvyklá jíst tak nanejvýš dvakrát týdně* ne denně

Díky za milý článek o náročné práci lékařů, laskavém a obětavém přístupu zdravotníků. Znám takové, ale mám bohužel i jednu velmi negativní zkušenost.

Děkuji vám všem ze srdce za milá, laskavá a dobrá slova*. A i Tebe Libuško K., jako bývalou zdravotní sestru obdivuji - protože si tě představuji jako ty všechny dobré víly, které jsem v nedávné minulosti poznala. Ještě bych chtěla dodat něco ke stravě. Byla skutečně vynikající jak v nemocnici tak v lázních. Protože jsem téměř vegetarián, maso jsem byla zvyklá jíst tak nanejvýš dvakrát denně, udivilo mne to veliké množství libového masa úplně všude. Dozvědla jsem se, že po takové závažné operaci jsou bílkoviny z libového masa pro organismus nejpřijatelnější. Třetí den po mé operaci - byla to neděle - za mnou přišla "moje sestřička" s poledním obědem a říká mi - abych se to pokusila sníst, že je to telecí závitek proložený sýrem a vajíčkem. Říká doslova - "Já jsem ještě v životě telecí maso nejedla" - já na to, že také ne. Byla to skutečně "veliká chuťovka" - dokázala jsem jí sníst polovičku, ovšem dnes bych ji určitě snědla celou a ještě víc si ji vychutnala*

Maruško, díky za článek, za životní zkušenost s českým zdravotnictvím. Jako bývalá zdravotní sestra nemám ráda ta zevšeobecňující vyjádření, jak v Česku jde zdravotnictví a péče o pacienta do "kopru". Za sebe si myslím, že naopak, zdravotnická péče ve srovnání s jinými státy je dobrá a hlavně dostupná. Personál občas selže, ale zase to jsou výjimky z pravidla. Co jsem v důchodu, chodím k lékařům častěji, než je mi milé. Ale za tu dobu jsem se kvůli nevhodnému chování slovně střetla pouze s jedním lékařem a teď nedávno s jednou zdravotní sestrou. Pak pár jednotlivých diskuzí při hospitalizaci příbuzných, ale ne kvůli jejich chování, spíše výhrady k některým detailům v péči. Musím říct, že až na jednu výjimku na mne vždycky dali. Úplatky jsem nikdy nedávala, ale až na bonboniéry či čokolády také nikdy nebrala. Ty sladkosti a vlastně ještě káva vždy končily na sesterně k mlsání pro všechny. Měli jsme to tak zavedené na všech ambulancích a odděleních, na kterých jsem za celý svůj aktivní život pracovala.

Maruško, občas se dějí zázraky i v tomto životě, hlavně zásluhou lidí, kteří to, co dělají, dělají s velkou zodpovědnosti a odbornou schopnosti, vracet lidi zpět do života. Hodně zdraví přeji. ❤️

Marie, je dobře, že už je dobře, přeji ti, aby to vydrželo moc a moc dlouho. :-) Taky jsem před pár lety začala navštěvovat kardiologa. Mám nedomykavosti a slabý šelest, kontrola mě čeká v lednu. Přeji ti hodně štěstí a zdraví. :-)

Díky za článek. Absolvoval jsem před lety náročnou operaci srdce v IKEMu, dostal jsem čtyři bypassy a díky tomu do dnes žiji. Kdo má tyto problémy, vůbec se nebojte a běžte na operaci. Prodloužíte si život.