Pojď, budeme si povídat...
Ilustrační foto: Pixabay

Pojď, budeme si povídat...

22. 11. 2024

Pojď, budeme si povídat,

o mně a o tobě,

jak jsme se poznali

v té lidské podobě.

Už je to spousta let,

chvíli to trvalo,

vesmír nás podpořil,

nic dělat se nedalo.

A pak to začalo,

tak jako v pohádce,

voněls mi muži můj,

jak růže v zahrádce.

Teď chodím ke hrobu,

lásku Ti vyznávám,

neslyším odpověď,

jen bolestně zamávám.

 

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Švancarová
KRÁSNÉ.......
Soňa Prachfeldová
Jitko milá, chybí, chybí.
Zuzana Pivcová
Cítím s Tebou.
Jana Šenbergerová
Také už znám odvrácenou stranu štěstí. Dostala jsem druhou šanci a teď už bez bolesti v srdci s láskou vzpomínám. Čas umí rozpouštět smutky a stesky, na lásku je ale krátký, ta zůstává. Díky, za krásná slova, Jitko.
Jan Zelenka
Jitko, krásné.
Blanka Lazarová
Moc hezké vyznání a vzpomínání.
Daniela Řeřichová
Jitko milá, krásné vyznání. Ten příběh znám, zůstala nám prázdná náruč, ale dar Lásky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.