Jak šla kréda mým životem

Pěkné vzpomínky. A vidíte, myslel jsem, že to poslední ponaučení je odněkud z Bible. (Že by z čínské bible?)

Jo ten život si občas s námi pohraje, jde o to, jak dobří herci jsme. Pěkné.

U nás doma jsem moc mouder neslyšela,leda : proč nemáš samé jedničky v žákovské knížce jako Marcelka (třídní jedničkářka).... Spolužačky si zapisovaly písničky do sešitů, vyměňovaly si texty a hádaly se,jestli je lepší Matuška nebo Neckář, zda je lepší Sparta nebo Slávia - nakonec byla in Dukla.... Mně to bylo všechno k smíchu,ta jsem jim tyhle blbosti hodně pohanila,za což jsem byla někdy "oblíbená" . U učitelů jsem byla též v oblibě,vadilo jim,že si pod lavicí čtu zábavné časopisy,píšu si psaníčka se spolužačkou,vyrušuji při počtech,klapu pravítkem a nemám ve škole ručník,ani pomůcky ( jablka) na výtvarnou výchovu - které jsem snědla o přestávce...Mám schované žákovské knížky a tam je vše červené na bílém....

Jano, moc hezky napsané. Vzpomněla jsem si na své mládí, neměla jsem sice na růžích ustláno, naše rodina movitá nebyla. Ale školu v Praze jsem si vybrečela, o prázdninách jsem si vydělávala. Žádná procházka růžovým sadem se nekonala, ale než jsem se ve 25 letech vdala, tak jsem si všechno hezky užila. Naštěstí se vše obešlo bez následků. Moji favorité byly zahraniční kapely, českou hudbu jsem moc nemusela. Přeji vám i rodině krásné Vánoce a štěstí a zdraví do roku 2025.

I já jsem si zapisovala texty písniček a vypisovala básně zejména prokletých básníků, beatníků a v neposlední řadě i milostnou poesii. Nedávno jsem našla ten sešitek a s chutí si jeho obsah přečetla.

Texty písniček z 60. a 70. let si pamatuju dodnes. Citáty jsem hodně četla v raném mládí, kdy jsem si neuměla poradit se životem. Maminka mi říkala hodně „mouder“, často úsměvných. Jedno ale stálo za zamyšlení: „Nedělej pro lidi to, co nejsou ochotni udělat sami pro sebe“. Ne vždy jsem se jím řídila.

Jano, hezky jste si ten život zorganizovala. Tak ať se v něm daří i nadále!!

:-) Co nechceš, aby dělali lidé tobě, nedělej ty jiným aneb Jak může být nicnedělání ohleduplné. :-)