Moje životní křižovatky: byly tři

:-) Pěkné mezi dvěma Kohouty - Járou a Pavlem... :-)

Oldo, víš o zom, žé právě tato parta, včetně Ivana Klimovičé, Soni. Víti, Honzy Vaňka, Komárkových ..se schází kazdoročně? Mám pár fotek, Ivan je hodně při těle.

Díky Evo, tebe jsem si tam nevšiml, ale jinak výpočetka tě byla přes tvou štíhlou postavu plná. :-) A byli tam výborný kluci,třeba Vráťa Loučka, Petr Košek nebo Ivan PAvlíček, pak i trochu spornější jako Karel Hrdý... Doba sálových počíačů a začátku slušovických TNS atd.

Oldřichu, díky za bilanci. To je opravdu naplněný život. Nahlížím na téma podobně. V srpnu 68 tíseň a následných dvacet let mravní devastace společnosti. Listopad 89 jsme s manželem prožívali přímo u zdroje, on v divadle, já v redakci Dilia. Euforie na Silvestra na Václaváku se již nikdy nebude opakovat. Nadšení pro společnou věc, vzájemný respekt, rozlet bez okovů. Každá doba přináší problémy, ale důležité je, že za své názory není nikdo vězněn a že moje vnoučata mohou žít podle svých potřeb a svých schopností a ne podle příslušnosti k nějaké ideologii.

Oldo, na Tvé vystoupení před budovou UD Hamr se pamatuji. Stáli jsme tam všichni.

Jan Neruda: "Kdo chvíli stál, již stojí opodál - den žádný dvakrát se již nenarodí, čin žádný dvakrát neuzraje." Není daleko doba, kdy každý na vlastní kůži pocítí, zda "prohrál", či vyhrál. Ne každý pochopí.

Když se tak zamyslím, tak ty důležité křižovatky máme stejné.

Oldřichu, měl jsi a stále máš bohatý život. Hodně štěstí!