Bilancování zážitků je lepší, než plánování nereálných cílů

"Dívám se do svojí budoucnosti, ukotvená pevně ve své přítomnosti, opřená o zkušenosti ze své minulosti." Minulost nebyla zrovna radostná, tak raději plánuji. Například dlouhá léta jsem si přála mít na zahradě skleník, nebo alespoň fóliovník. Vždycky jsem si to nechala "někým" rozmluvit. Loni už ne! Příprava je hotová a letos na jaře bude. Už se těším na rychlenou zeleninu :-) :-)

Vnímám to přesně tak, jak píšete. Raději vzpomínám, než plánuji.

Ty tři hvězdičky byl přehmat, přidávám **. Deníček si nepíšu, asi bych se kažďý den nepřinutila. Ale obdivuji vás, kteří to dokážete.

Já si píši svůj každodeníček od svých 25 roků. Někdy jsou to jen tři věty, ovšem někdy i tři stránky. U mne je to skutečně ten nejlepší způsob psychohygieny. A velmi často tím mám i nějaký námět na psaní.

Kroniku si píšu přes 30 let. První záznam byla svatba a svatební cesta. A poté všechny zajímavé události, dovolené, výlety, kulturní zážitky. Lepím si tam pohledy, vstupenky, výstřižky. Když pak člověk někdy vzpomíná kde vlastně byl předloni nebo jak se jmenovalo nějaké představení dá se vše dohledat. A někdy si jen tak listuju a vzpomínám...