Novoroční předsevzetí: Splněno

Pěkné a parádní výšlap jste si dala, ať Vám to hezky šlape i v novém roce :-)

Álo, gratuluji k výstupu i k fotkám, nádhera. Nikdy jsem na Milešovce nebyla, teď už bych ten výšlap nedala. Ráda jsem tam vystoupala s tebou, díky.

Ali, krásně a pohodlně se to s Tebou virtuálně šlapalo. Tvoje fotky i přes zamlžené výhledy jsou výbornou pozvánkou k výletu. Myslím, že během následujícího roku by mohlo být mezi námi zřejmě více zájemců. Viz. Soňa, Zdenka, Líba a ráda bych si tam vyšlápla i já. A možná někdo další?

Krásné fotografie, Aleno! Je vidět, že se s nimi mazlíš , třídíš a nesekáš jednu za druhou. Také preferuji kvalitu nad kvantitou. Dík!

Děkuji vám všem za zastavení a milé komentáře. Cesta z Bílky je nejjednodušší a nejkratší, ale je potřeba mít auto, protože autobus tam nejede. Vyhlídková věž se stavěla spolu s observatoří před 120 lety, ale ve kterém období byla nebo nebyla veřejnosti přístupná, o tom nemám potuchy. Že je vrchol nejvyšší hory Českého středohoří zarostlý, se mi nelíbí, Alexander von Humboldt by dnes zřejmě o třetím nejkrásnějším výhledu v Evropě nemluvil. Já jsem ráda, že si můžu Milešovku odškrtnout, ale příště tam vyrazím, až bude vyhlídková věc zase otevřená.

Před lety jsem na Milešovce byla zjara s kamarádkou a jejím přítelem. Díky pěknému počasí, přestože nahoře dost foukalo a na rozhlednu se nesmělo, byly výhledy nádherné. Nevím už, kudy jsme tam šli, ale vím, že jsem měla co dělat, abych došla. Tehdy jsem si předsevzala, že na Milešovku už nikdy. Porušila jsem to až dnes s tebou. Ani jsem se nezadýchala a hezky si to užila. Děkuji ti a přeji ještě hodně takových hezkých výletů. Se Zbyňkem v zázemí to určitě dáš. Tímto ho také zdravím.

Ali, moc krásná procházka....taky se tam někdy chystám...moc pěkné fotky :-) :-)

Skláním se před Tebou . Osobně jsem nikdy na Milešovce nebyla, ani pěšky, ani jinak.

Na Milešovce jsem nikdy nebyla. Aleno, Tvůj článek je tak inspirující, že mě to svádí taky si dát předsevzetí... ale nebudu to pokoušet. Znám se....

Aleno, mám moc rád tvé články i fotky. Rodiče pocházeli z Třebenic a já jako dítě jsem s otcem, který byl až vášnivým milovníkem Středohoří, prošel celým tímto krásným krajem. I později jsme s autem se ženou projeli kde co. Proto jsem odešel z Prahy dožít sem, do kraje, který mám moc rád.