Ze Svatýho Hostýnku

Miloučké, človek je v tom jako doma.

Takové články mám moooc ráda.

Moje babička také měla na vnitřní straně víka od truhly, svaté obrázky. V truhle měla uložené sváteční prádlo a sukni i jupku. Babička hezky zpívala a já ráda poslouchala písničky, které se zpívaly na procesí nebo které se daly koupit na trhu, kde byl text ke kramářským písničkám o všelijakých mordech, o zbojnících jako byl Babinský - kousek té písně si ještě pamatuji. Měla jsem ji ráda, bohužel odešla, když mi bylo 12 let.

To je krásné povídání a vzpomínání. Tohle svaté místo bych moc ráda navštívila.

Byla jsem na Hostýně jen jednou a moc se mi tam líbilo. Snad se tam ještě někdy vydám. Je to místo se zvláštní až mystickou atmosférou. Děkuji vám za pěknou vzpomínku. :-)

Děkuji za článek, je to moc zajímavé místo. Už jsem tu byla několikrát a určitě ještě budu.

Vaše psaní je pro mne balzámem na duši. S osobitou poetikou včetně stylizace a především s láskou, nejmenovanou, ale přítomnou. Na sv. Hostýn jsme jezdívali s manželem v září na muklovské poutě. Ráda se na toto požehnané místo vracím.

Hezký článek a potěšil. Vždyt pod sv. Hostýnem nyní žiji a jsem tu tuze moc spokojená. Stále si myslím že moji rodinu právě ta Panna Marie Svatohostýnská opatruje. A moc velkou radost mám, že k článku byla použitá moje fotografie.

Moc krásné úvodní foto od Aničky P. V této části země jsem nikdy nebyla a tak jsem ráda přečetla článek.

Moc děkuju za článek ze sv. Hostýnka. Na toto magické místo vyrážíme několikrát za rok. Každý rok 28.prosince jsme se za každého počasí "drápali" pěšky nahoru. Letos jsme poprvé vyjeli autobusem. Ráda jsem poslouchávala vyprávění rodičů, tet a strýců, jak z podhostýnských obcí podnikali poutě na tento svatý kopec.