Abys nás při zdravém rozumu zachovati ráčil...

Bohu díky.

Slyšeli jsme slovo Boží......

Děkuji za všechny komentáře. A víte co? Nepsal jsem to vlastně pro vás, ale pro sebe. :-) Chtěl jsem to mít hezky sepsané, abych v tom denním rozvrhu na nic nezapomněl. :-)

Stoprocentní souhlas, děkuji! Většinu tipů praktikuji, doplnila bych ještě kontakt s přáteli. Jedna moudrá dáma mi kdysi poradila, ať si, v případě zanesení mozku, představím koště, které mi nežádoucí a negativní myšlenky vymetá pryč. Zpočátku to šlo těžko, ale výsledek byl parádní :-). Libušce Křapové děkuji za připomenutí Chucka Norisse. Ač chronický zapomínač vtipů, jeden si pamatuji: Co udělá bubák před spaním? Podívá se pod postel, jestli tam není Chuck Norris .. :-))

Zdeňku, souhlas :-) :-) :-)

"Doma jsme pořád, jenom tu hnijem", řekla mi jednou kamarádka. Měla pravdu. Domluvily jsme se a pondělí, středa, pátek chodíme na procházku, jen tak pro radost a pro zdraví. Nic nás to nestojí a ještě si bezva popovídáme. Moc děkuji za typy.

Skoro všechno - až na tu bibli - doma provádíme. Máme se dobře, jak se dříve asi senioři v našich končinách nikdy neměli. Jen si to nesmíme kazit (mluvím za sebe, i když v množném čísle) poslechem jen katastrofálních zpráv. I když samozřejmě zase nemá cenu různá varování přehlížet. Vyrovnat je četbou, procházkami, i tím dobrým jídlem (a čokoládou) a prostě co koho baví. A také třeba dělat si legraci ze sebe i z toho druhého. My doma sledujeme různé soutěže. A u jedné jsme si stanovili, že ten z nás, kdo má víc špatných odpovědí, vaří druhý den kafe. A zase se máme čím pošťuchovat. Dnes ho vařím já. Abych nezapomněla, Chuck Norris má narozeniny. Četli jste o něm na Seznamu článek s různými vtipy na jeho adresu? Třeba tyto dva -"Slzy Chucka Norrise dokážou vyléčit rakovinu. Škoda, že nikdy nepláče.“ „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Kdo se směje Chucku Norrisovi, rozhodně se směje naposled." :-)

Souhlasím a praktikují asi skoro vše co uvádíte. Hlavně ale píšu a to mi nejvíc pomáhá a baví. A také dobrovolnická činnost je skvělá.

Přidávám: Dělání, smutky zahání - práce, činnost, zabývat se něčím, nějaký koníček, i něco dobrého si uvařit, taky je dobré mít zvířecího parťáka a kdo se nemůže starat o zvířátko, může se radovat z pokojových květin, pěstování je zábava a radost, hlavně však - sociální kontakty, s vrstevníky, s rodinou, třeba i na dálku prostřednictvím dnešních komunikačních možností :-) Je těžké, bohužel, udržet si duševní rovnováhu v dnešním války chtivém lživém světě. Díky za Váš článek.

Já si také myslím, že se máme jako společnost tak dobře, jak jsme se nikdy dříve neměli, ale to neznamená, že se neozveme, když se nám něco nelíbí...a počítám, že brzy bude hůř... Co se týká duševního zdraví, s vašimi návrhy souhlasím, jen bych k tomu přidala: moc nepodléhat mediální masáži, kde na nás tragédie hrnou ze všech stran. Nejhorší období je pro mě prosinec, leden a část února, kdy je nejméně slunečního svitu a ty měsíce se nekonečně vlečou. Teď už se to začíná zrychlovat a za chvíli tu máme zase Vánoce :-)