Ilustrační foto: Freepik

Dopis: Vyznání

13. 3. 2025

Můj příběh Zimní soutěž 2025 život

Autor: Jana Tesařová

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Michaela Přibová 16.3.2025 09:47

Krásné. I já jsem četla vaše vyznání několikrát a moc se mi líbilo. Je to až báseň v próze. Děkuji.

Věra Lišková 14.3.2025 11:52

Četla jsem vyznání několikrát, moc se povedlo.

Miloslava Richterová 13.3.2025 20:45

Moc hezké psaní.

Jana Kollinová 13.3.2025 11:12

Krásné!

Jana Šenbergerová 13.3.2025 10:44

Šíře vyznání je tak nezměrná, sdílím ji s vámi, ale na rozdíl od vás si dovolím napsat, že vím, že se zase setkám s ním.

Jana Jurečková 13.3.2025 10:10

Toto vyznání je krásné, pravdivé, romantické. Nejdražší věc na světě je náš život, až na druhém a dalším místě jsou peníze, zlato, diamanty.... Tak to aspoň vnímám já.

Jan Zelenka 13.3.2025 09:37

Moc hezké, procítěné.

Marie Ženatová 13.3.2025 08:50

Překrásné ♥

Jiří Dostal 13.3.2025 08:40

:-) Romantická logika obsahu a formy vlastní stopy... :-)

Iva Bendová 13.3.2025 08:00

Dostalo mě to, děkuji za tuto chvíli lidského propojení, soucítění, souznění, sdílení ..., a troufám si napsat - i pochopení.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

O Eli a Máje aneb povídání o tom, jak se člověk učí

Seděl v křesílku pro hosty a míchal studený kafe. Na stolku kopa vyplněných lejster. „Jsem hotov.…

Vlastimila Kosorínová

Taneční hodiny

Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi spíš naše parta lyžařská. Taneční byly v sobotu a to my vyjížděli na Kubovku, často v dobytčáku připojeném k vlaku.

Hana Rypáčková

Taneční a můj první polibek

Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i určité obavy. Jelikož byla moje maminka vdova, penězi jsme příliš neoplývali a já jsem se obávala, zda maminka vůbec finační stránku zvládne a do kurzu mne přihlásí.

Ludmila Kučmerčíková,Ing.

Dopis nenarozenému dítěti

Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo to všechno tak rychlé. Přišel jsi v nesprávný čas. Vzpamatovávala jsem se z těžkého období a byla jsem nesmírně zranitelná, bolavá.

Michaela Přibová