Stačí mi tak málo

Stačí mi tak málo,

třeba vidět jen racka let,

stačí mi tak málo,

vždyť jsem na světě,

třeba naposled.

Už vyhýbat se dokážu,

vlastním stínům,

přetvořit umím,

hrnčířskou hlínu.

Kdybych tak slzy,

v perly přetvořila,

všechny bych je rozdala,

žádná by mi nezbyla.

Ale v srdci mém velikém,

lásku nekonečnou,

nosila bych stále,

zahalenou v sluneční jas,

ZAS a ZAS.