Dobří lidé ještě žijí
Ilustrační foto: Pixabay

Dobří lidé ještě žijí

2. 4. 2025

Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet ze zimního spánku, rozkvétaly první jarní kytičky, už začínala kvést meruňka i zlatý déšť.

A já se rozhodla, že si zajedu do blízkého městečka a cestou autobusem se budu ještě víc kochat sluncem ozářenou a přímo omamnou a okouzlující přírodou.

Prošla jsem si hezky upravené náměstí i další část městečka, jen něco velmi málo nakoupila a už jdu k zastávce autobusu. Zastavuji se ještě u zábradlí a zde pozoruji malé kačenky jak si v chladné vodě přímo "lebedí".

Protože jezdím s půjčenými trekingovými hůlkami, tak se snažím být na ně velmi opatrná. Opřela jsem si je o širší část oplocení a kochám se pohledem na mírně plynoucí vodu. Ovšem není to žádná menší říčka ani potok, je to řeka Svitava, která teče do Brna. Podívám se na hodinky a vidím, že mám nejvyšší čas jít na autobus. Beru si v rychlosti hůl a než jsem se dostala k druhé, tak mi nějakým záhadným způsobem proklouzne z mostu. Chci ji zachytit, bohužel, už ji nevidím.

Rychle jdu na druhou stranu a odtud vidím, jak se moje půjčená hůl krásně pohupuje po hladině řeky Svitavy. V hlavě mám ihned chaos, ruce se mi chvějí, nevím co si počít, co mám dělat. Pozoruji, co bude dál s holí a mám trochu štěstí, protože spadený kus silné větve zastavil její další pohyb. Já si v panické chvíli uvědomuji, že kousek odtud se nachází Městský úřad. Rychle tam jdu a v duchu si myslím - snad tam bude záchrana? 

Vidím podatelnu a tam dvě milé úřednice. V rychlosti ze sebe sypu, co se mi stalo a končím otázkou, jestli by mi někdo nepomohl - podotýkám, že nebyl úřední den a ani ten aprílový. Můj nevšední, humorný, ale nešťastný příběh vyslechnou obě soucitně a tu jedná říká - mám nápad. Bere telefon a ihned někomu volá, aby přišel, že má pro něj velmi naléhavý případ. Po malé chvilce se ve dveřích objeví mladší pán a po vyslechnutí mého problému odcházíme spolu k řece. Moje hůl odplavala zase kousek dál a naštěstí si zase vlevo našla menší ostrůvek.

Ochotný pán mi říká: "Sledujte hůl, já ihned přijdu". A vzápětí přichází s gumáky a přelézá zábradlí. Jde po velmi, velmi uzoučkém prostoru, zdolává další zábradlí, nebezpečně vysoký taras a obouvá gumáky. Nachází veliký prut a tím se snaží hůl vytáhnout. Po chvíli se mu to podaří, takže zase se přezouvá, znovu šplhá na vysoký taras, zdolává další a další zábrany jako kaskadér. Nebezpečný risk se podařil, pán přichází a má v ruce jak gumáky, tak moji hůl, kterou mi podává.

Moc a moc neznámému, nezištnému a obdivuhodnému pánovi děkuji a omlouvám se za tuto nepříjemnost, kterou jsem nechtěně způsobila.

A říkám: "Tak humornou ztrátu osobního majetku jste zde asi ještě neměli"?

On na to: "To byste se divila, co všechno se může přihodit".

Znovu a znovu děkuji a v duchu si vybavuji:

"Kousíček štěstí se skrývá v každém, který je záchrancem pro nešťastného - v každém, který se dokáže radovat ze všech darů života, ale nejvíce z prostého a úplně obyčeného lidského štěstí"  ♥

 

SDC10024.JPG
FOTO: Marie Ženatová

 

   

 

Jarní soutěž 2025 města a obce Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Ale koupit statečnému zachránci či paním na úřadě třeba hrnek kávy či dortík, paní autorku zjevně nenapadlo.
Zuzana Pivcová
Myslím, Maruško, že je to oboustranné, také bys hned pomohla, o tom nepochybuji.
Miloslava Richterová
Pěkný příběh, děkuji :-)
Marie Ženatová
Děkuji vám všem za hezké komentáře. Milá Alenko T. autobus jsem skutečně nestihla, ale na ten další jsem čekala přesně jak píšeš - s hřejivým pocitem u srdíčka ♥
Hana Rypáčková
Konec dobrý, vše dobré...Také věřím v lidskou dobrotu..
Jarka Jendrisková
Mně se na vašem příběhu jako bývalé úřednici líbí vaše víra, že vám na úřadě pomohou, ne každý by se tam obrátil. A je skvělé, že vás nezklamali.
Olga Škopánová
I já jsem se rozhodla, že zajedu do městečka a cestou autobusáčkem se budu kochat sluníčkem ozářenou přírodičkou.
Dagmar Vargová
Krásný a dojemný příběh :-).
Blanka Lazarová
Krásný příběh s dobrým koncem. Dobří lidé pořád ještě jsou mezi námi a to je dobře. :-)
Eva Mužíková
Marie, ďiky za to, že jsi se s námi podělila o zážitek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 14. týden

Tématem vědomostního kvízu tohoto týdne je "architektura". Tak schválně, jak se v ní vyznáte?

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%