Pobožnost v nádražní čekárně

Pobožnost v nádražní čekárně

23. 3. 2013

Komu se kdy poštěstí mít sedmdesát let stejnou adresu? U dveří Fanouše Rendla zazvonil jednoho dne zvonek. Mezi veřejemi stál dvoumetrový čtyřicátník sympatického vzezření. "Jste František Rendl z Pošumavského hlasatele?“ " Ano, a co má být. Jsou to hříchy mládí. Já jsem byl formálně redaktorem, staral jsem se o výměnu knih a časopisů, nikdy jsem ale v Pačejově, kde časopis vydávali nebyl,“ upřesňuje oslovený.

"A vidíte, já jsem šel po padesát let staré adrese a ono to vyšlo!“ zaradoval se host.

Vyklubal se z něj šílený Foglarovec a sběratel. Byl pozván do obývacího pokoje. Najednou vytřeštil oči.,, Proboha, vy vlastníte Historii Svorné sedmy s přebalem od Zdeňka Buriana!“ Ano, ale je to jediná Foglarovka, která zůstala ušetřena od mé debility. Nechal jsem totiž kdysi celou sbírku zbavit původních vazeb s přebaly a obléknout ji do hnědých plátěných desek.Ta Historie, kterou jsem vyměnil za pět ročníků Kinorevue jediná přežila v původním stavu. Pak jsem dlouho mlátil hlavou o zeď, ale už to přebolelo.“

Host na tu knihu hleděl zcela fascinován. "A neprodal byste mi ji?“

"Milý příteli, ta kniha není na prodej,“ rezolutně ukončil Fanouš rozhovor.

Domácí pán pak vylovil ze spodní zásuvky knihovny složku korespondence. Ukázal hostu fotografie z besed s Foglarem a dopisy, které si známý spisovatel vyměňoval s neznámým klukem z Moravy. Jeden dopis psal Fanoušovi Jestřáb z letního tábora. Začal psát propisovací tužkou a když došla náplň dopsal jej obyčejnou tužkou. Je to jistě rarita, protože spisovatel psal dopisy na stroji a jen se podepisoval.

Host na tu korespondenci i na fotky hleděl naprosto fascinován, jako kdyby mu byla předkládána Zlatá bula Sicilská. No a když mu Fanouš ještě předal odznak Klubu přátel Jaroslava Foglara a průkazku číslo jedna, byl dotyčný na vrcholu blaha. Už nikdy neuvidí dárce tolik radosti. Ten člověk se s věcmi mazlil a byl šťasten.

Pak si dárce uvědomil marasmus doby. Po Vítězném listopadu nastala obrovská inflace foglarovek, mayovek a jindy nedostatkových knížek. K tomu se přidala netečnost vnoučků k jakékoliv literatuře. Fanoušovi se vyjevila neradostná budoucnost. Jeho sbírka skončí v antikvariátu, nebo v popelnici. Při konfrontaci s právě obdarovaným hostem si uvědomil, že by něco z jeho sbírky mělo skončit v povolaných rukou. Už se loučili, když se Fanouš vrátil do obývacího pokoje. Mezi dveřmi pak předal zapálenému sběrateli tu Historii Svorné sedmy s přebalem od Zdeňka Buriana.

Pravil: "Tady máte tu knihu. Dostanu dvě stovky, abyste to neměl zadarmo!“

A pak se Fanoušovi začal před očima odvíjet příběh starý padesát let. Do rukou se mu tehdy dostal naprosto zachovalý pátý ročník časopisu Mladý hlasatel. Dal nabídku do inzertní strany časopisu. Zájem byl obrovský. Přednost dostala nejvyšší nabídka. Jakmile se vybraný kupec dověděl, že ročník je jeho napsal. Neposílejte ten poklad poštou, přivezte jej osobně. Budu čekat na nádraží. Žádná křeč. Fanouš měl jako železničář vlak zadarmo.

V čekárně čekal prodávající delší dobu. Najednou se objevil chasník v gumácích a vaťáku. Na hlavě měl zmijovku a v očích zvláštní natěšený výraz. Převzal balíček, zkontroloval zběžně obsah a vysázel pět zelených stovek.

Obchod skončil, Fanouš odešel na peron. Jeho vlak měl ale zpoždění. Vrátil se tedy do čekárny a oněměl úžasem.

Chlapík klečel na zemi. Na dřevěné lavici měl rozevřený pátý ročník Mladého hlasatele. Nábožně otáčel jednotlivé stránky a každou políbil! On se modlil ke svému božstvu!

To bylo před padesáti lety.

Určitě je dnes ten člověk dědečkem, nebo je po smrti. Jeho vnoučci také nečtou a kdoví, jestli neskončil objekt jeho kdysi zbožného rozpoložení někde v popelnici!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Františku,děkuju za tohle povídání.I já patřím mezi zbožňovatele pana Foglara,věřím,že jsem četla všechny jeho knihy,některé jsem i vlastnila,potom se o ně hádaly moje děti a snad je četly i jejich děti.Možná,kdyby se znovu začaly vydávat,třeba by dnešní mládež mohla začít žít trochu jinak.Ale to by museli pomoci i rodiče.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.