Ilustrační foto: Pixabay

Nezapomenutelné Velikonoce

18. 4. 2022

Píše se 20. srpen 1968. Díky inzerátu se seznamuji s chlapcem - vojákem. Oba máme asi rádi psaní a těší nás každé odeslání a obdržení dopisu. Takto služeb naší pošty využíváme celý rok.

Velikonoce vzpomínky

Autor: Hana Práglová

Hodnocení:

(5.1 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Blanka Lazarová 18.4.2022 11:03

Příběh , který jen těžko dnes někdo prožije. a je to škoda. Hani přeji ještě mnoho hezkých společně prožitých dnů, měsíců, roků,....

Jitka Hašková 18.4.2022 10:33

Hani, gratuluji, že vám to tak krásně vyšlo.

Marcela Broumová 18.4.2022 10:25

Příběh je napínavý, pro mě s nečekaným koncem, dky, přečetla jsem jedním dechem.

Hana Rypáčková 18.4.2022 08:51

No Hano, 2013 jsem na íčku ještě nebyla a tak jsem zvědavá, kdo ten nádherný příběh prožívá.. Roluji a ...!!! Oba vás znám !!! Hodně hezkých společných chvil ...

Jarmila Komberec Jakubcová 18.4.2022 08:20

Krásný příběh - Hani přeji ještě hodně společných let.

Daniela Řeřichová 18.4.2022 08:17

Hani, mám slzy v očích. Děkuji za tento silný příběh, který psal život. Vyvzdorovali jste si začátek manželství a jistě ani další roky nebyly jednoduché. Přeji vám oběma i nadále láskyplné pouto, díky kterému se vše překoná.

Hana Práglová 12.4.2013 20:15

Všem děkuji za vaše příspěvky!!!

Jana Šenbergerová 25.3.2013 11:10

Přeji vám ještě mnoho společně prožitých Velikonoc.

Zuzana Pivcová 22.3.2013 18:21

Je to, Hani, moc hezky napsáno a je to především neuvěřitelně krásný životní příběh, kterých je málo. Věřím tomu, že někdy se při psaní, bez jakéhokoliv dalšího "rozptylování" jinými kontakty, mohou lidé dopředu hodně poznat. A když si pak ještě sednou v soukromí, není na co čekat a protahovat to nějakým dlouhým chozením spolu.

Olga Štolbová 22.3.2013 18:09

Hani gratuluju,příběh moc krásný a závidím,tolik let jsem s mužem nevydržela.Ale i mně, naštěstí ,zbyly dvě krásné a hodné děti.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Buenos días, Velikonoce!

Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není lepšího místa na udržování českych tradic, než je daleká cizina.

Šárka Bayerová

Hříchy mládí: Dokonalý průšvihář

Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v krámě, sestry ve škole, a tak dopoledne jsem pobýval doma sám. Seděl jsem na pohodlném nočníku, vedle stolička, na ní hrneček čaje a chleba a krabice hraček. A právě tady začala serie válečných průšvihů.

František Schmíd

Hříchy mého mládí: Socialismus a já

Žili jsme v malebné vesničce jako vystřižené z pohlednice od malíře Josefa Lady. Nad vsí se na…

Jindřich Berka

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová

Vzpomínky na dětství po letošním prvním poprašku sněhu

Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat drobné sněhové vločky. Právě jsem se chtěla jít trochu projít. Ale vzdala jsem to a raději si vychutnávala ten milý příchod nadcházejících zimních dnů, a i když se občas opakuji, trochu si zavzpomínala.

Marie Ženatová