Britský dramatik William Shakespeare (1564 až 1616) byl skrblík, lichvář a neplatič daní. I proto se v době hladomoru stal zámožným podnikatelem. Píše se o tom v nové studii britských vědců.
Historici z waleské Aberystwythské univerzity v archivech objevili podrobnosti o paralelním životě tohoto obchodníka a majitele nemovitostí, jenž se kvůli svým bezohledným praktikám občas dostával do konfliktu se zákonem. Úřady Shakespeara usvědčily z krácení daní a v roce 1598, v době všeobecného nedostatku, byl stíhán za hromadění zásob.
Rodáka ze Stratfordu nad Avonou prý nelze plně pochopit bez znalosti jeho podnikatelské stránky. Literární historička Jayne Archerová upozornila, že tyto aspekty bývají přehlíženy, protože mnoho lidí nedokáže přijmout myšlenku, že tvůrčí génius by také mohl být motivován vlastním zájmem.
„Po dobu patnácti let skupoval a skladoval obilí, slad a ječmen za účelem dalšího prodeje a sousedům a místním obchodníkům zboží nabízel za nadsazené ceny,“ tvrdí nová studie. Shakespeare také údajně pronásledoval ty, kteří mu nemohli zaplatit plnou cenu. Zisky pak používal ke svým úvěrovým aktivitám.
Tento rys Shakespearovy osobnosti nebyl zcela neznámý, ale některé milovníky literatury mohou uvedené skutečnosti šokovat. Vědci však upozorňují, že dnešní čtenáři často nemají ponětí o drsných podmínkách, v nichž spisovatel a jeho současníci žili.
Shakespeare žil a psal v období, jemuž se někdy říká „malá doba ledová“. Nezvyklá zima a silné deště tehdy měly za následek slabou úrodu a nedostatek potravin.
Povědomí o potravinové nouzi v Shakespearově době může ukázat v novém světle jeho hry. Téma hladomoru se objevuje například v dramatech Coriolanus nebo Král Lear. „Třeba Learovo nespravedlivé rozdělení půdy mezi jeho tři dcery dokonce zažehne válku,“ uvádí Archerová a vysvětluje: „Když budeme pamatovat na to, že Shakespeare trpěl hladem, bude se nám jevit mnohem lidštěji, mnohem pochopitelněji, mnohem komplexněji.“