Byl to sobec a v osobním životě i tyran, zároveň velkorysý muž, který měl obrovské charisma. Jeho osobnost se totiž hemžila paradoxy. Jedno je ale nezpochybnitelné. Španěl Pablo Picasso byl stálicí moderního umění. Patří k nejplodnějším, ale i nejrozporuplnějším umělcům 20. století. Měl fantazii, miloval barvy, bizarní tvary a zejména ženy, na něž působil jako magnet.
Právě ženy mu byly inspirací, ale některé za cenu vlastního duševního zdraví. Vedle řady milenek měl ve svém dlouhém životě (dožil se 91 let) i dvě manželky: ruskou baletku Olgu Chochlovovou, s níž zplodil syna Paula, a Jacqueline Roqueovou. Dceru Mayu mu porodila Marie-Thérese Walterová, syna Clauda a dceru Palomu, módní návrhářku, měl pak s francouzskou malířkou Françoise Gilotovou, podle jejíž knihy vznikl film Přežila jsem Picassa (1996). Zemřel po boku své manželky Jacqueline Roqueové při večírku s přáteli, 8. dubna 1973, tedy před čtyřicet lety.
Kubismus zprvu nechápali ani jeho přátelé
„Když jsem byl malý, řekla mi matka: Budeš-li vojákem, staneš se určitě generálem. Když budeš politikem, staneš se prezidentem. A pokud budeš mnichem, staneš se papežem. Já ji však zklamal, stal jsem se Picassem,“ vzpomínal rodák ze španělské Málagy (25. října 1881). Už od dětství projevoval mimořádné nadání. V roce 1887 se začal zdokonalovat na Královské akademii v Madridu, o sedm let později se zabydloval v Paříži v uměleckém studiu na Rue Ravignan 13.
Malíř, sochař i keramik prošel bohatým stylovým vývojem. Expresívní modré období (1902 až 1904) vystřídalo lyrické růžové (1905 až 1907), pak jej ovlivnila africká plastika, iberské archaické období (provokativní dílo Avignonské slečny) a vše vyvrcholilo kubismem. Když s ním ale Picasso začal, nechápali ho ani jeho nejbližší přátelé. Henry Matisse to považoval za zneuctění moderní malby, pohoršen byl zpočátku i Georges Braque.
Pacifista, antifašista a také komunista
Jedním z nejslavnějších Picassových děl se stala monumentální černobílá Guernica (1937), která zachycuje bombardování tohoto baskického města v období občanské války nacistickým letectvem, spojencem režimu generála Franciska Franka. Dílo vykresluje v apokalyptických symbolech a kontrastech světla a stínu hrůzy války. Když se malíře prý později jakýsi nacistický důstojník zeptal: „To jste udělal vy?“, Picasso mu měl odpovědět: „Ne, vy!“
Pacifista, antifašista a od roku 1944 člen komunistické strany zareagoval také na vstup Hitlerovy armády do Československa v roce 1939, a to obrazy Kočka chytající ptáka a Kočka požírající ptáka. Po válce se symbolem míru stala Picassova holubice, kterou namaloval mimo jiné na plakát pro mírový kongres v Paříži v roce 1949. Odhaduje se, že malíř vytvořil přes 13 tisíc obrazů a skic, 100 tisíc rytin a tisků, 34 tisíc ilustrací a 300 skulptur a keramických děl.
Obrazy za miliardy korun!
Picassova tvorba se těší zájmu obchodníků a na aukcích dosahuje rekordních částek. Například akt s názvem Nahá v sochařském ateliéru držel s cenou 106,5 milionu dolarů (2,1 miliardy korun) donedávna aukční rekord. Loni jej však překonal Výkřik Edvarda Muncha (119,9 milionu dolarů). Na čele žebříčku je rovněž Picassův Chlapec s dýmkou vydražený v roce 2004 za 104,2 milionu dolarů a Dora Maarová s kočkou prodaná v roce 2006 za 95,2 milionu dolarů.
Díky sběrateli a historikovi umění Vincenci Kramářovi se kvalitní kubistickou sbírkou může pyšnit i pražská Národní galerie. Kramář byl totiž v kontaktu s Picassovým galeristou Danielem-Henrym Kahnweilerem a podařilo se mu například získat jeden z nejlepších malířových autoportrétů. Kubismus si našel své příznivce i v Česku. Picassa zde však zaujal někdo úplně jiný: „Tento muž zachází s formou stejně svobodně jako já!“ Koho tím slavný španělský umělec myslel? Malíře Josefa Ladu.
