Představte si, že jsme v roce 2050, to zase není tak vzdálená budoucnost. Milovníci vína se zastavují v obchodní domě IKEA, aby si koupili několik lahví švédského vína. Je to snad skandinávský sen? Pro enology (enologie je vědní obor o víně) a klimatology možná nikoli. Klimatické změny totiž právě překreslují světovou mapu vinic. Zatímco víno bude moci být vysazováno na nových územích, tradiční vinařské oblasti jsou ohroženy zvyšováním teplot a prodlužující se dobou sucha.
Elegantní pití už i z Německa
„Někteří bijí na poplach, já však raději zůstávám optimistou,“ prohlašuje Fernando Zamora, který je enologem a profesorem na španělské univerzitě Rovira i Virgili v Tarragoně. „Nepochybuju o tom, že vinice v tradičních regionech zůstanou, ale bude třeba, aby vinaři uvažovali o nových strategiích. Vzniknou však i nové oblasti vinic, o tom není pochyb. Třeba v Německu začínají produkovat elegantní vína v krajích, kde by to v minulosti bylo mimořádně obtížné, víno se začalo pěstovat i v Dánsku.“
Tasmánie, některé regiony Nového Zélandu, jižní část Chile, Ontario a další provincie Kanady, ale i Anglie, departement Moselle na severu Francie a Porýní v Německu by mohly z klimatických změn těžit.
„Budou moci dnešní vinařské oblasti pokračovat v pěstování stejných odrůd vína a vyrábět tentýž mok? O tom se dá pochybovat,“ říká profesor enologie na Jihooregonské univerzitě v Kanadě Gregory Jones.
Některá vína se stávají mastnější
Zamora a Jones jsou členy mezinárodního programu klimatických změn v lesnictví a v zemědělství, nad nímž má patronát francouzský Národní institut pro agronomický výzkum (INRA). Klimatologové spolupracující s vinařským průmyslem předpovídají, že do roku 2050 vzrostou teploty o dva stupně Celsia. Bude také více extrémních klimatických jevů.
Vodní tlak, prudké změny teploty, záplavy a mráz působí zásadním způsobem na rovnováhu cukrů a na kyselost, obsah třísloviny a aroma vína. Některá bílá vína, která dříve byla pověstná svou jemností a živostí, se dnes stávají mastnější a mají květinové tóny. Červená vína se střední strukturou se zase změnila v ovocné bomby, jsou tedy bohaté a koncentrované.
„V Alsasku, na severovýchodě Francie, jsou klimatické změny už problémem, protože transformují aromatický profil a rovnováhu cukru a kyselosti,“ uvádí enolog Jean-Marc Touzard. Je otázkou, zda to spotřebitel ocení. Naopak v Beaujolais na jihovýchodě Francie teplejší klima zvyšuje kvalitu vína, zatímco vinaři tam dříve museli přidávat cukr, aby ve svých stolních vínech udrželi úroveň alkoholu.
Vince se stěhují i do vyšších poloh
„V roce 2003, v době velkých veder, se naše vína podobala vínům z oblasti kolem řeky Rhôny,“ přiznává zástupce pěstitelů beaujolais Jean Bourgade. V Languedocu na jihu Francie vede teplejší a sušší počasí ke vzniku robustnějších vín s vyšším obsahem alkoholu. „Vinaři se však už začali přizpůsobovat a vysazují vinice ve vyšších polohách a do jiné půdy,“ říká Touzard.
Jiným řešením je změnit druh vína a vysazovat révu přizpůsobenou teplému klimatu, jaká se pěstuje například na Sicílii, v Řecku, Španělsku či Portugalsku. „Réva z jižnějších oblastí, ze skutečně velmi teplých lokalit, má genetický potenciál, který může v budoucnu vyřešit problémy s tolerancí vyšších teplot,“ prohlašuje Jones a dodává: „Jen v Portugalsku existuje 100 až 150 původních odrůd, o nichž dosud nic nevíme.“
