Patřil k vůdčím osobnostem českého divadla první třetiny 19. století. Jan Nepomuk Štěpánek vyrůstal v zámožné chrudimské měšťanské rodině a po absolvování litomyšlského gymnázia odešel do Prahy, kde na přání rodičů studoval teologii. Knězem se však nestal, plně se věnoval divadlu. Od jeho narození 19. května 1783 uplynulo 230 let.
Od roku 1805 spojil svůj život se Stavovským divadlem, zpočátku jako nápověda, později jako pokladník a tajemník. Po obnovení českých představení v roce 1812 tam působil coby člen ochotnického souboru a zároveň organizátor. V letech 1824 až 1834 jako jeden ze tří ředitelů divadla (spolu s hercem Polavským a zpěvákem Kainzem) prosadil pořádání českých odpoledních představení v neděli a o svátcích. K pravidelnému uvádění českých kusů sám výrazně přispíval autorsky. Napsal patnáct her a na 120 dalších předloh přeložil nebo upravil. Do češtiny přetlumočil například i libreta k Mozartovu Donu Juanovi nebo Weberovu Čarostřelci.
Štěpánek rovněž působil v mnoha veřejných funkcích, zejména v dobročinných ústavech a v letech 1836 až 1843 redigoval Českou včelu. I poté, co ve funkci spoluředitele skončil, zůstal ve Stavovském divadle jako tajemník a pokladník až do své smrti 12. února 1844. Zanechal po sobě vdovu a šest dětí.
Jan Nepomuk Štěpánek je prastrýcem herce a režiséra Zdeňka Štěpánka (1896 až 1968), dlouholetého člena činohry Národního divadla. Ve stopách Zdeňka Štěpánka pak pokračovaly i jeho děti, herci Martin, Petr a Jana Štěpánkovi a divadelní režisérka Kristina Taberyová.