Je to až neuvěřitelně čítankový příběh o tom, jak si dva spolužáci ze Stanfordovy univerzity založili firmičku, která se rozrostla v obří společnost. A jména těch dvou mužů – William Hewlett a David Packard – zná dnes celý svět.
Přátelství z coloradských hor
William „Bill“ Redington Hewlett se narodil před sto lety, 20. května 1913 v Ann Arboru v Michiganu. Vyrůstal ale v Kalifornii, kde byl jeho otec profesorem medicíny na Stanfordově univerzitě. Na této univerzitě se také seznámil s Davidem Packardem. Po studiu spolu odjeli na vandr do coloradských hor a při chytání ryb poprvé hovořili o tom, že by si mohli založit firmu. Tehdy se ještě víc sblížili, ale potom se jejich cesty na čas rozešly. Packard pracoval ve společnosti General Electric, Hewlett pokračoval ve studiu na Stanfordu a na Massachusettském technologickém institutu.
V roce 1939 si ale v kalifornském městě Palo Alto přece jen založili svou vysněnou firmu. Začínali v malé dřevěné garáži s kapitálem 538 dolarů a zpočátku firma vyráběla indikátory pro bowlingové dráhy nebo i automatická splachovadla. Velký vliv na vznik HP měl jejich profesor a jedna z klíčových osobností Silicon Valley Frederick Terman, který svým studentům později pomáhal. O pořadí jmen v názvu firmy HP si prý hodili mincí. Hewlett sice prohrál, ale Packard dal svému příteli přednost a firma se tak jmenuje Hewlett-Packard.
Obrat po čtyřech letech: milion dolarů!
Úspěchy se dostavily záhy: už dva roky po založení firma překonala obrat 100 tisíc dolarů, za další dva roky se obrat přiblížil milionu. Jedním z důvodů rychlého vzestupu bylo rozdělení rolí zakladatelů. Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchod.
„Bill Hewlett pro mě byl inspirací. Dosahoval úrovně, po níž současná generace technologických ředitelů může jen toužit. Byl znamenitý technik a taky velký člověk,“ uvedl například šéf Microsoftu Bill Gates.
Zařízení, kterým nakonec prorazili, byl zvukový oscilátor s označením HP200A. K prvním odběratelům tohoto výrobku, jehož základem se stala Hewlettova diplomová práce, patřila i studia Walta Disneye, která je použila pro ozvučení filmu Fantasia. Ke klíčovým mezníkům poválečné historie firmy patří vstup na burzu v roce 1947, vyrobení prvních vědeckých i osobních či kapesních kalkulátorů v 60. a 70. letech nebo představení první laserové tiskárny v 80. letech. Synonymem pro laserové tiskárny se stala řada LaserJet.
Řízení firmy – vzor pro jiné společnosti
Na počítačový trh se HP dostala relativně pozdě – až v 90. letech, kdy přišla s novým počítačem Pavilion. Nyní je na trhu jako výrobce počítačů jedničkou, vyrábí i tiskárny, měřicí techniku, výpočetní systémy a lékařské přístroje. Klíčovým okamžikem novodobých dějin firmy bylo spojení s předním výrobcem osobních počítačů Compaq v roce 2002.
Hewlett ale považoval za svůj největší úspěch zavedení nového způsobu řízení podniku, který slouží za příklad pro mnoho jiných společností. „Myslím, že nejvíc hrdý jsem právě na to – na způsob, jakým jsme dokázali pracovat se zaměstnanci, umožnit jim podílet se na ziscích firmy, a přitom si stále zachovat kontrolu nad nimi,“ prohlásil Hewlett v roce 1987, když odstoupil z funkce místopředsedy a odešel na odpočinek. Až do pozdních 70. let byl prezidentem společnosti a jejím výkonným ředitelem.
Obrovské peníze na dobročinné účely
Hewlett zemřel v lednu 2001 v 87 letech. Z majetku odhadovaného na devět miliard dolarů rozdal značnou část na dobročinné účely. Kromě techniky projevoval velký zájem o medicínu, botaniku, volný čas trávil také farmařením, vysokohorskou turistikou a rybařením. Jeho přítel Packard zemřel už v březnu 1996 ve věku 83 let.
Firma Hewlett-Packard, která má v celém světě kolem 350 tisíc zaměstnanců, nyní prožívá těžké a ztrátové období. Loni zahájila restrukturalizaci, jejímž cílem je přeměnit firmu z výrobce počítačů na poskytovatele technologických služeb. To se ale neobejde bez masivního propouštění. Firmu notně poškodily také neúspěšné akvizice v uplynulých letech, které jí od roku 2010 způsobily ztráty přesahující 17 miliard dolarů (asi 340 miliard Kč).