K hlavním turistických lákadlům u nás patří i jeskyně: v Čechách jsou zpřístupněné tři, na Moravě čtrnáct. Jižní Čechy se sice nemohou pochlubit takovou hojností krasových systémů a krápníkových jeskyň, jaká je třeba na jižní Moravě, přesto dokážou turistům nabídnout pár podobných lahůdek. Jednou z nich je Chýnovská jeskyně, která byla objevena před 150 lety, 14. července 1863.
Chýnovská jeskyně se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, dva kilometry severovýchodně od města Chýnov, na kopci zvaném Pacova hora (původně Pecová hora). Kopec je pojmenován podle selských pecí určených k pálení vápna, které se v této lokalitě nacházely. Lokalita je významná také z mineralogického hlediska, v jeskyni a jejím okolí bylo totiž v minulosti objeveno 63 minerálů.
Vstup jen s průvodcem
Jeskyni objevil v roce 1863 Vojtěch Rytíř, když mu podle historických pramenů spadlo kladivo do rozsedliny ve skále. Za úzkým otvorem potom objevil rozsáhlé prostory, jejichž délka se dnes odhaduje na více než 1300 metrů. O měsíc později jeskyni oficiálně prozkoumali a zmapovali tehdejší kustodi Zemského muzea v Praze Antonín Frič a Jan Krejčí. První návštěvníci se do jeskyně podívali již v roce 1868, kdy byla jako první na území dnešního Česka zpřístupněna veřejnosti.
Jeskyně není z důvodu ochrany volně přístupná a vstup je tak možný pouze s průvodcem v období od dubna do října. Vstupní areál jeskyně je vybudován v místě bývalého selského lomu, turistická trasa zachovává původní charakter zpřístupnění a je zajímavým výletem do minulosti. Prohlídková trasa má délku 220 metrů a překonává převýšení 42 metrů, při teplotě vzduchu od pěti do devíti stupňů. Délka dosud prozkoumaných částí systému dosahuje téměř 1,5 kilometru, celkový rozsah jeskynního systému ale nebyl dosud přesně určen.
Místo krápníků netopýři
V jeskyni chybí krápníková výzdoba, která je pro vápencové jeskyně typická. Návštěvníky ale zaujme především svojí rozmanitostí prostor a barevností stěn, což je způsobeno střídáním bílých, žlutých a hnědých mramorů s horninou amfibolit. V labyrintu zimují desítky chráněných netopýrů devíti druhů a je největším známým zimovištěm netopýra řasnatého u nás. Památku ročně v průměru navštíví kolem 40 tisíc lidí.
Krasové jeskyně se v jižních Čechách nenacházejí jen v okolí Chýnova. Podobné systémy, i když v menším měřítku, lze hledat i v horním povodí Otavy, Volyňky či Vltavy. Mezi zdejší významné jeskyně patří například jeskyně u Strašic na Klatovsku. Její délka je asi 200 metrů a je chráněna pro své rozmanité tvary. Další zajímavá jeskyně se nachází u Sudslavic nedaleko Vimperku na Prachaticku. Zdejší prostory byly první paleontologicky prozkoumané podzemní chodby v jižních Čechách. Na samém okraji Českého Krumlova leží Dobrkovická jeskyně, která je zajímavá tím, že je zde dokumentováno jedno z nejstarších osídlení v jižních Čechách.
