Nezapomenutelná vůně prázdnin

Krásné vzpomínky na dětství ve spojení s prarodiči. My děti měly babičku s dědou v baráku, tak jsem žádné takove prázdniny nezažila , ale na druhou stranu jsem byla bohatá tím, že jsem byla pořád s nimi. Děda mi zůstal déle a hrdě vozil svého pravnoučka.

Krásné vzpomínky. Také rád vzpomínám na dobu dětství, kdy jsem s rodiči a bratrem jezdíval vlakem, t.zv. 3.tř.(dřevákem) přes Nymburk, Kolín, Havl.Brod, Jihlavu, Okříšky do stanice Rapotice a odtud hezky pěšky do rodné vesnice mého tatínka, Ketkovic. Prázdniny byly pro mě směsicí příběhů a také vůní, i vůní chleba, který si teta pekla v peci sama. Nikdy na to nezapomenu.

Jaruško, ráda jsem si tvůj "voňavý" příběh přečetla znovu. Kolem pekárny jsme chodívali "do města". Dodnes si dovedu z paměti vyvolat tu krásnou vůni čerstvého chleba a křupavých rohlíků.

Moc pěkný vzpomínkový příběh. Vůně z pekárny musela být úžasná :-)

Taky se mi vzpomínání Jarko líbí...

Takovéto vzpomínkové příběhy mám moc ráda.....

V době napsání tohoto článku jsem ještě na íčku nebyla a ráda jsem si ho dnes přečetla i proto, že jsme v dětství trávili všecky prázdniny na vsi - nejdřív u jedné a pak i u druhé babičky - nebylo to daleko. Zprvu nás tam vozil otec vlakem a když zavedli ab spoj do Hradce Králové, naučili jsme se jezdit sami i s nutným přestupem v HK. Tyto naše dětské prázdniny jsou pro nás hlubokou studnicí krásných vzpomínek.

I já jsem se úvodní fotografií vrátila do dětství. Každý týden se u nás pekly 2 veliké pecny chleba a ještě velká podlouhlá houska /říkali jsme tomu - štrycla/. Tyto chleby byly v naší rodině vždy na celý týden a zabalené v utěrce si uchovaly i svou nádhernou vůni a čerstvost.

Ilustrační foto mě vrací do dětství, kdy chleba byl na každodenní jídelníčku. Byl to kulatý voňavý tříkilový pecen a poslední patku jsme dojídali za pět dnů.

Vypadá to, že jsem si Tvé vyprávění před 7 lety nepřečetla, asi jsem byla na jihu bez internetu. O to raději jsem si s Tebou zavzpomínala dnes, zvlášť, když znám od vidění i Tvou sestru.