Bylo jí teprve čtrnáct let, když si vzala za muže mocného panovníka a krátce poté se stala českou královnou, ale velké štěstí v životě neměla.
Třetí manželka Karla IV. Anna Svídnická byla v Praze před 660 lety, 28. července 1353, korunována českou královnou. Mladičká dívka byla jedinou dcerou zesnulého svídnického vévody Jindřicha II. a uherské princezny Kateřiny. Za vládce staršího o 23 let se provdala dva měsíce předtím v Budíně, kde žila na dvoře strýce, uherského krále Ludvíka I.
Přitom v jedenácti letech byla přislíbena Václavovi, novorozenému synovi krále Karla IV. Když ovšem Karel o syna a poté i o manželku Annu Falckou přišel, rozhodl se vzít si Annu Svídnickou sám.
V únoru 1354 ji nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. V dubnu následujícího roku se v Římě stala římskou císařovnou zároveň s Karlovou korunovaci císařem. V roce 1358 přivedla na svět první dítě, dceru Alžbětu, a o tři roky později vytouženého syna, budoucího panovníka českých zemí a krále Václava IV. Při porodu třetího dítěte v červenci 1362 zemřela. Bylo jí pouhých 23 let.
Čtyři manželky
českého krále Karla IV.
Blanka z Valois, narozená roku 1316, byla dcerou Karla I. z Valois, bratra francouzského krále Filipa IV. Sličného.
Anna Falcká, narozená roku 1329, druhá manželka Karla IV., byla dcerou falckraběte rýnského Rudolfa II.
Anna Svídnická, narozená roku 1339, třetí manželka Karla IV., byla dcerou svídnického védovdy Jindřicha II. a dědičkou posledního slezského vévodství, jež doposud nepatřilo ke Koruně české.
Alžběta Pomořanská, narozená asi 1347, byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a vnučkou polského krále Kazimíra I. Velikého.