Specializuje se na Latinskou Ameriku, zejména na amazonské státy, které mnohokrát navštívil. Ke svému občanskému jménu běžně přidává ještě přízvisko Atapana, které v jazyce brazilského indiánského kmene Jawalapiti znamená „zelený list“.
„Naše civilizace nahrazuje hezké okamžiky virtuálními a žene nás pryč od naší přirozenosti. A já hledám opak,“ odpověděl před časem český etnograf, cestovatel a publicista Mnislav Zelený na otázku, co ho žene z náručí západní civilizace do jihoamerické divočiny. A tu zná jako málokdo.
Poprvé zavítal do Jižní Ameriky koncem 60. let. Neuměl sice ani slovo portugalsky nebo španělsky, ale tuto dlouho opomíjenou část světa si ihned zamiloval. Postupně se mu v hlavě zrodil nápad zkusit žít v amazonské džungli po boku indiánů, který ale mohl naplnit až o dvě desetiletí později. U kmene Jawalapiti z Brazilské vysočiny strávil skoro celý rok 1989.
Pražský rodák Zelený vystudoval v polovině 60. let ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské a později etnografii na Filozofické fakultě UK. Výčet toho, čím se kdysi živil, je zajímavý. Pracoval totiž i jako pomocný číšník, listonoš, domovník, zahradník a natěrač doma i ve světě. Od prosince 1996 do konce roku 2001 byl českým velvyslancem v Kolumbii a Ekvádoru.
Zelený je autorem hned několika knih, mimo jiné Malé encyklopedie šamanismu či knihy mýtů amazonských indiánů nazvané Duch s rozkvetlým penisem. Často publikuje v tisku, přičemž si na mušku bere sebestřednost obyvatel Západu a jejich negativní vliv na původní obyvatelstvo Jižní Ameriky.
Zelený, který se narodil 3. srpna 1943, právě slaví 70. narozeniny,
