„Vsjo – veseljonoje rebjata!“ Anebo: „Vsjo – budět!“ Takové bývaly vývěsky nad nejluxusnějším „tuzexem“ pro vyvolené v Moskvě – legendárním obchodním domem GUM. Pokud ale oprášíte ruštinu a zkušenosti z dob totality, bude vám jasné, že nic nebude a děti budou veselé i bez přičinění sovětského režimu.
Za brežněvovských dob tu stály fronty na jugoslávské boty či prádlo z východního Německa. Na velmi žádané pochutiny z Československa a dovoz kořalky či džínsů z prohnilé kapitalistické ciziny.
Ptáte se na současnost? Pohybuje kdesi mezi sovětskou nostalgií a oslavou luxusu. Vyhlášený obchodní dům GUM, který stojí na Rudém náměstí v Moskvě naproti Kremlu, právě slaví 120 let.
Sovětský Christian Dior
Oslavné akce propukly již počátkem července, počínaje přehlídkou značky Christian Dior ve futuristickém pavilonu, postaveném pro tuto příležitost na Rudém náměstí vedle Leninova mauzolea. Pařížský módní dům zná tato místa velice dobře. Už v roce 1959 tu za nenápadné asistence KGB nechal fotit své manekýnky v dlouhých róbách a širokých kloboucích na pozadí zvědavých a nechápajících návštěvníků obchodního domu.
Mezitím nabídku na pultech obchodů v sovětské době vystřídaly renomované značky jako Burberry, Calvin Klein či Gucci. Rudé zdi Kremlu se odrážejí ve výkladních skříních butiku Louis Vuitton. „Našimi hlavními partnery jsou luxusní značky,“ připouští ředitel obchodního domu GUM Timur Guguberidze. „Ale GUM byl přebudován v sovětské době a snažíme se na tuto éru nezapomenout,“ podotýká uvědoměle.
Symbolem této vůle se v roce 2008 se stalo znovuotevření lahůdkářství "Gastronom č. 1", které po 24 hodin denně nabízí italské uzeniny, francouzské sýry a šampaňské, vodku a kaviár. Ale taky se tu najdou výrobky, které v Sovětském svazu bývaly velice oblíbené: točená limonáda hruškové vůně, která se prodává po sklenkách, březová voda v třílitrových lahvích či zmrzlina v kornoutku.
„Nynější vedení si hraje s nostalgií po sovětských časech,“ míní historik Denis Romodin. Recept funguje. GUM do svých více než 400 obchodů a kaváren, rozložených po třech podlažích, ročně přiláká na 15 milionů návštěvníků.
Ruská módní firma Bosco di Ciliegi, které stát svěřil GUM do pronájmu až do roku 2042, ujišťuje, že obchodní dům je velice výnosný, aniž by ale odhalila přesnější čísla.
Stalin chtěl bolševické byty
GUM - kromě obchodování – „vždy odrážel i dějiny Ruska, od technického pokroku konce 19. století až po přeměny posledních 20 let“, zdůrazňuje Romodin. Při svém otevření v roce 1893 obchodní dům, postavený architektem Alexandrem Pomerancevem po vzoru pařížských a milánských obchodních galerií, neměl v carském Rusku obdobu – a svou velikostí ani jinde v Evropě.
Ale roku 1917 přišla revoluce a budova vyhlášená svými obchody s hedvábím, parfémy a pochoutkami se uzavírá. Mají tu být byty pro bolševické hodnostáře, vláda se několikrát rozhoduje dům strhnout, ale nakonec od likvidace upouští.
Muselo se počkat na smrt sovětského diktátora Josifa Stalina v březnu 1953, aby GUM byl rehabilitován. V rekordní době je opět zařízen a 24. prosince 1953 otvírá své brány.
Jen o den dříve je zastřelen krvežíznivý šéf tajných služeb Lavrentij Berija, který v budově míval své kanceláře. Berijova poprava odstartovala začátek destalinizace řízené novým prvním mužem státu Nikitou Chruščovem.
GUM zase našel dávný lesk a stal se oblíbeným místem procházek Moskvanů. Ti si ale museli vystát mnohahodinové fronty, pokud si chtěli dopřát jinak nedostatkové zboží v sovětské metropoli, jako bývala západní kosmetika, jugoslávská obuv, východoněmecké prádlo nebo indický čaj. „Dalo se tu sehnat to, co jinde nebylo. Dokonce zboží, které jinde v Sovětském svazu neznali ani podle názvu,“ vzpomíná Jelena Titovová, která je prodavačkou v místním lahůdkářství.
Po rozpadu Sovětského svazu se tu zase stály fronty. Tentokráte ale při otevření prvních západních butiků Yves Rocher či Galeries Lafayette. Ty ale byly mezitím z moskevského obchodního domu vytlačeny ještě prestižnějšími firmami.
GUM je zkrátka pořád luxusním symbolem ruské metropole.