Především svojí obrovskou chutí do života, podnikatelskými a veřejnými aktivitami byl znám Tomáš Baťa mladší, syn patrně nejslavnějšího podnikatele prvorepublikového Československa Tomáše Bati staršího. Ze svého věku si nikdy nedělal velkou hlavu a říkal, že by se rád dožil "baťovských" 99 let. Toto přání se mu bohužel nesplnilo, zemřel totiž před pěti lety, 1. září 2008, jen několik dní před svými čtyřiadevadesátými narozeninami.
Tomáš Baťa junior žil v kanadském Torontu, kde se usadil poté, co v roce 1939 v době nacistické okupace opustil rodnou zemi. V Kanadě se mu po mnoha peripetiích podařilo rozjet výrobu bot. Za války sloužil v kanadské armádě a jeho právě dokončená továrna v nově založeném městě Batawa přešla na zbrojní výrobu. Po válce, když byly Baťovy závody v Československu konfiskovány, vybudoval na základě zahraničních poboček rodinného impéria světovou organizaci výroby a prodeje obuvi ve své nové domovině. Značka Baťa (Bata) se díky němu stala světoznámou a firma Bata Shoe Organization patří dodnes mezi největší výrobce a prodejce obuvi.
Moje vlast je Československo
Tomáš Baťa mladší se narodil 17. září 1914 v Praze, dětství prožil ve Zlíně a na studiích v Británii i ve Švýcarsku. Před válkou pracoval ve zlínské továrně, kterou založil jeho otec. Podle jeho přání si prošel všemi provozy bez jakékoliv protekce – nosil montérky a bral stejné peníze jako dělníci.
Po útěku před nacismem se stal doktorem práv na Yorské univerzitě v Kanadě. Do vlasti se mohl vrátit až po pádu komunistického režimu. Obnovil zde baťovské podnikání, ovšem ve zcela nových podmínkách, neboť mu zabavený majetek nebyl navrácen. Vždy byl ale velkým vlastencem a velmi se radoval z rozšíření Evropské unie o Česko i Slovensko. „Pořád své původní vlasti říkám Československo,“ podotkl po rozdělení bývalé republiky Baťa, hrdý na svůj valašský původ.
Tomáš Baťa mladší byl aktivní nejen ve firmě, ale zastával v Kanadě i jinde ve světě spoustu veřejných funkcí. V Česku byl například předsedou správní rady zlínské univerzity, jež nese jméno jeho otce. Také podporoval Nadaci Tomáše Bati, které poskytl v restituci získanou rodinnou vilu ve Zlíně a zasadil se o založení vzdělávací organizace mladých podnikatelů pod názvem Junior Achievement. Zároveň byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí střední a východní Evropy a zasloužil se o přijetí Česka a Slovenska do této slovutné obchodní organizace.
Práce? Mám pořád dovolenou!
Recept na dlouhověkost Baťa nalezl ve fyzické i duševní aktivitě. Pěstoval několik sportů, hlavně tenis, v zimě nevynechával lyžování, bavilo ho i plavání. Až do vysokého věku se aktivně potápěl. V životě se řídil názorem, že vše, co člověk dělá, musí dělat s opravdovým nadšením. „Ze sportu mě baví všechno, s čím je legrace,“ tvrdil Baťa a stejný názor měl i na práci. „Mám vlastně pořád dovolenou, protože všechno dělám s elánem. Nejsem nikdy přepracovaný,“ řekl, ačkoli jeho pracovní den výrazně přesahoval deset hodin.
Za svoji celoživotní činnost získal řadu ocenění. Mimo jiné byl jmenován čestným doktorem VŠE v Praze a Technické fakulty univerzity v Brně. Získal také vysoká státní vyznamenání, například Řád T. G. Masaryka, slovenský Bílý dvojkříž a Řád Kanady.
Tomáš Baťa byl ženatý, s manželkou Sonjou má syna a tři dcery a také devět vnoučat. Pokračovatelem rodinné tradice je Tom (Thomas George Bata), který nyní řídí baťovské impérium.
