Podoba výdajů seniorů se postupně mění. Menší díl svých peněz než dřív utrácejí za potraviny a oblečení, větší za bydlení a zdraví. Zatímco na přelomu tisíciletí vydávali důchodci za jídlo průměrně kolem 31 procent svých financí, loni to nebyla ani čtvrtina. Do zdraví před desetiletím putovala necelá tři procenta výdajů, teď už pět procent. Vyplývá to z aktuální publikace ministerstva práce o vývoji životní úrovně v letech 1993 až 2012.
Čeští penzisté a penzistky loni měsíčně na spotřebu utratili v průměru celkem 9889 korun. Bylo to o 35 korun víc než v roce 2011. Podle aktivistů, kteří hájí zájmy seniorů, mnozí důchodci v peněžence ale zdaleka tolik nemají a musí vystačit s mnohem menší částkou. Od letoška navíc penze, které představují valnou většinu příjmu starších lidí, rostou pomaleji než dřív. Některé výdaje přiškrtila krize. Vliv na ně mají i ceny.
Za potraviny vydali senioři v minulém roce měsíčně v průměru 2357 korun, tedy zhruba o stokorunu víc než v roce předcházejícím. Představovalo to bezmála 24 procent výdajů. V roce 1999 to bylo něco přes 31 procent, v 2000 pak necelých 31 procent. Větší díl peněz putuje naopak do bydlení. Loni dosahoval skoro 30 procent. Za byt, vodu a energie důchodci utratili měsíčně v průměru 2934 korun. V roce 1999 to byla zhruba čtvrtina výdajů. Částka byla tehdy proti loňsku poloviční.
Přes zdražování se podíl výdajů za potraviny a bydlení snižuje. V roce 1999 tvořily 57 procent útraty důchodců a důchodkyň, loni to bylo 53,5 procenta. Méně starší lidé utrácejí i za oblečení. Loni za oděvy a boty vydali měsíčně 272 korun, což představuje necelá tři procenta výdajů. V roce 1999 to bylo skoro pět procent. V minulém roce proti roku 2011 poklesla i samotná částka, a to o 27 korun měsíčně. Postupně se naopak zvedá díl financí za zdraví. Loni seniory a seniorky stálo měsíčně 473 korun, to odpovídalo 4,8 procenta vydaných peněz. Před deseti lety to byla ani ne tři procenta, v roce 1999 pak 2,4 procenta.
