Případný rozvod má vliv na příjmy v penzi. Ženy kvůli němu totiž mohou mít v důchodu v průměru o 7,1 procenta peněz měsíčně méně, než kdyby držely "společnou kasu" s manželem. Rozvedení muži si naopak o 2,9 procenta přilepší, když se nemusí dělit s manželkou. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při institutu CERGE-EI pro společnost Gender Studies. Podle ní se obvykle ženy víc staraly o domácnost, muži tak mohli v klidu vydělávat a odvádět na penze. Narovnání by prý zajistilo sdílené důchodové pojištění.
"Relativní pokles měsíčních příjmů v důchodu u žen v důsledku potenciálního rozvodu není zanedbatelný," uvádí studie.
Ženy v Česku mají v průměru o pětinu nižší penze než muži. Na konci června pobíraly průměrně 10 948 korun, muži dostávali 12 129 korun. Ženy totiž méně vydělávají a odvody platí kratší dobu, věk odchodu do důchodu se ale postupně srovnává. Ženám víc hrozí nezaměstnanost. Ve stáří se kvůli nižším penzím víc než muži propadají do chudoby. V Česku se rozpadá téměř polovina manželství. Životní úroveň po rozvodu pak klesá. Každý z partnerů musí sám platit byt a další věci, dřív je hradili společně. Rozvedení nemají nárok ani na pozůstalostní penzi.
Neúprosné statistiky
Podle zástupkyň společnosti Gender Studies, která se zaměřuje na problematiku rovnosti, rozvod situaci většiny žen v penzi zhoršuje. Kvůli rozpadu manželství by podle propočtů v průměru přišly o 7,1 procenta měsíčního příjmu. Čtvrtina penzistek by dokonce ztratila 14,3 procenta peněz, které by měla, kdyby žila s manželem. Jen čtvrtina rozvedených žen by si polepšila. V průměru by měla o 3,2 procenta vyšší příjem než se svým mužem. V horší situaci by naopak byla jen čtvrtina rozvedených mužů. Měli by k dispozici o 3,4 procenta peněz méně než s manželkou. Většina by si přilepšila, a to v průměru o 2,9 procenta. Čtvrtina mužů by pak měla k dispozici dokonce o 11,1 procenta financí víc, než kdyby žila se svou ženou.
Studie poukazuje na to, že majetek a úspory za dobu manželství se při rozvodu vypořádávají. Netýká se to ale "budoucích příjmů od státu", tedy třeba důchodu, i když na ně má manželství vliv. Jeden z manželů totiž víc pečuje o domácnost, stará se o děti a starší příbuzné a vytváří partnerovi zázemí. Druhý se pak může věnovat práci a také víc vydělávat. Více si tedy odvede i na penzi. "Manžel vytváří podmínky manželovi, aby mohl pracovat. První by měl mít tedy podíl na odměnách za tuto práci druhého, tedy nejen na mzdě, ale i v budoucnu na důchodu," píše se ve studii.
Podle autorů "plné ekonomické vyrovnání" po rozvodu ale nenastane. Důležité by bylo prý i proto, že pravděpodobnost rozvodu je v Česku vysoká. Podle studie by systémovým řešením bylo sdílené důchodové pojištění. V každém roce manželství by se sečetly doby odvodů, náhradní doby i příjmy obou manželů. Každému by se do jeho evidence pak přidala polovina. Tento postup by snížil průměrný důchod mužů o 2,6 procenta, penzi žen by naopak zvedl o šest procent. "Sdílení významně sbližuje starobní důchody manželů. Výše je tím bližší, čím déle trvalo manželství. Pokud trvalo celou pracovní kariéru, budou penze identické," popsali sdílené odvody autoři.