Ve srovnání se současnými mobily působil průkopnický model značky Motorola DynaTAC 8000x jako dinosaurus. Není ostatně divu, do prodeje šel už před třemi desítkami let a byl prvním komerčně dostupným mobilem vůbec. Svolení nutné k jejímu uvedení na trh získala Motorola od americké Federální komise pro spoje 21. září 1983.
Společnost Motorola, začala s vývojem mobilního telefonu a potřebné infrastruktury na přelomu 60. a 70. let minulého století. První funkční prototyp spatřil světlo světa v roce 1973. A týž rok v dubnu provedl vedoucí divize komunikačních systémů Motoroly Martin Cooper vůbec první hovor v mobilní síti.
Než však bylo možné přístroj nabídnout zákazníkům, uplynulo dalších deset let, během nichž projekt spolkl kolem 100 milionů dolarů. Důvodem tak dlouhé prodlevy byla nutnost připravit nezbytnou infrastrukturu i vlastní výrobu telefonu a projít schvalovacím procesem u americké federální telekomunikační komise FCC.
Halo, tady je Gordon Gekko
Sériová Motorola DynaTAC 8000x se svým tvarem s výraznou "bradou" ve spodní části původnímu prototypu z počátku 70. let velmi podobala. Oproti němu ale disponovala displejem z červeně svítících diod a byla a poznání menší. Ani tak nešlo o žádného drobečka: přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl kolem 30 centimetrů plus dlouhou gumovou anténu. Ne nadarmo se telefonu v angličtině přezdívalo brick phone, tedy "cihlofon". Přístroj dokázal být na jedno nabití na příjmu maximálně osm hodin, nebo zprostředkovat zhruba třicetiminutový hovor.
V době svého uvedení na trh nebyla Motorola DynaTAC 8000x vůbec levnou záležitostí. Zájemce přišla na 3995 amerických dolarů, což z ní činilo exkluzívní zboží pro dobře situované zájemce z řad byznysmenů, právníků či lékařů. Není náhodou, že se jedna z vylepšených verzí Motoroly v roce 1987 objevila ve známém filmu Wall Street, kde z ní volal proradný finančník Gordon Gekko v podání Michaela Douglase.
Přes vysokou cenu šla Motorola DynaTAC dobře na odbyt a pro některé profese se stala bezmála statusovým symbolem. Na komerční úspěch výrobce zareagoval postupným uváděním dalších variant telefonu.
Poslední, oproti originálu notně vylepšené kousky, šly do prodeje až v roce 1994. V té době už ale Motorola nabízela novou řadu telefonů MicroTAC. Ta, jak již samotný název napovídá, byla výrazně menší a proslavila se použitím tehdy neobvyklého designového prvku – odklápěcího flipu, který v zavřeném stavu překrýval klávesnici.
Nokia, Apple, Samsung… a dál?
V 80. letech a v první polovině následující dekády patřila Motorola k lídrům na trhu mobilních telefonů. Postupně však svou pozici ztrácela, zejména ve prospěch finské Nokie. Posledním velkým úspěchem Motoroly z hlediska objemu prodejů byl "véčkový" model Razr, vyráběny v letech 2004 až 2007. Podle některých zdrojů byl se 130 miliony prodaných kusů vůbec nejúspěšnějším mobilem s rozevírací konstrukcí v historii mobilního průmyslu.
Navázat na prodejní úspěchy Razru se Motorole ale nepodařilo, a její tržní podíl od té doby klesal. Zatímco v roce 2006 byla Motorola druhým největším výrobcem mobilů na světě, loni sestoupila až na devátou příčku a její tržní podíl činil necelá dvě procenta. V současnosti Motorola samotná už žádné mobilní telefony nevyrábí. V létě 2011 totiž její dlouhodobě ztrátovou mobilní divizi odkoupila společnost Google. Ačkoli se spekulovalo o tom, že internetovému gigantovi jde zejména o získání patentů, výroba mobilů se značkou Motorola pokračuje dodnes. Vrátit značce její někdejší lesk by podle představ managementu mohl nedávno představený model Moto X, jehož úkolem je zejména dobít ztracené pozice na domácím americkém trhu.
Mezitím pohasla sláva finské Nokie a mraky se stahují i nad iPhonem, ještě před pár lety největším módním světovým hitem od firmy Apple. Pomyslný štafetový kolík lídra trhu přebral jihokorejský výrobce Samsung. Na jak dlouho, to je otázka. V patách jsou mu již silní čínští producenti.
Bestsellery v historii mobilních telefonů
Motorola DynaTAC 8000x (1983) – "praotec Mobil"
První komerčně dostupný mobilní telefon uvedla na trh americká Motorola v roce 1983. Vzhledem k obřím rozměrům se mu přezdívalo "cihla" a za skoro 4000 dolarů si jej mohli dovolit jen skutečně bohatí. Přesto šel dobře na odbyt a v praxi prokázal, že princip telefonu, který lze mít stále při sobě, lidi zaujal.
Nokia 9000 Communicator (1996) – průkopník žánru smartphonů
Koho poprvé napadlo zkřížit mobil s kapesním počítačem, není jisté. Snad to byl přístroj Simon, který na podzim 1992 představila společnost IBM. Zásluhu na komerčním úspěchu těchto "chytrých" zařízení však měla finská Nokia, jejíž rozevírací telefony s operačním systémem a fyzickou QWERTY klávesnicí se na řadu staly nedílnou součástí image manažerů. Vaz jim zlomila až móda přístrojů s dotykovou obrazovkou.
Siemens S10 (1997) – první, který se vybarvil
Barevné displeje jsou dnes ve světě mobilů standardem. Prvním běžně prodávaným mobilem, jenž disponoval barevnou zobrazovací jednotkou, byl podle všeho Siemens S10. Jeho displej sice dokázal zobrazit jen jeden odstín zelené, červené a modré barvy, ale i tak působil tento přístroj ve své době jako zjevení.
Nokia 5110 (1998) – nejen prací živ je mobil
Nokia 5110 neudivovala kupce technickými parametry, přesto se stala bestsellerem. Finský výrobce totiž pochopil, že mobil může být i módním doplňkem a vyjadřovat individualitu svého majitele. Nokia 5110 proto dostala do vínku výměnné barevné kryty nebo možnost umístit na displej jednoduchou ikonku dle vlastního výběru. A pak tu byl samozřejmě i legendární had, tedy jednoduchá, leč silně návyková hra.
Nokia 8810 (1998) – jde to i bez klacku
Mladší ročníky to možná šokuje, ale skutečně existovaly doby, kdy mobily měly anténu. Ne, že by ji dnes vůbec neměly, ale je integrovaná přímo do těla přístroje a už nemá podobu onoho někdy dosti dlouhého prutu jako kdysi. Za první mobil s integrovanou anténou bývá označována luxusní Nokia 8810. Mimochodem, když přišel na český trh, stál tenhle kovový elegán přes 30 tisíc korun.
Ericsson T28 (1999) – švédský švihák
Švédská společnost Ericsson už dnes žádné mobily nevyrábí, ale svého času byla na tomto poli velmi aktivní a její aparáty byly známé svou bytelnou konstrukcí. Přístroj T28 byl vůbec prvním mobilem s lithium-polymerovým akumulátorem, díky němuž byl v době svého uvedení na trh nejtenčím (15 milimetrů) a nejlehčím (81 gramů) mobilem. A podle řady uživatelů i jedním z nejelegantnějších.
Siemens SL45 (2001) – Herr Musikant
Přehrávat skladby ve formátu mp3 dnes umí prakticky každý nový mobil. Premiéru měl ale přehrávač digitální hudby už v Siemensu SL 45, který byl pro tento účel vybaven i slotem na paměťové karty. Jeho vylepšená verze SL45i navíc umožňovala běh programů a her na platformě Java, jež byla až do příchodu mobilů s operačním systémem velmi populární.
Nokia 1100 (2003) – v jednoduchosti je síla
Se zhruba čtvrt miliardou prodaných exemplářů jde o zřejmě nejprodávanější mobil na světě. Jeho výbava přitom byla velmi spartánská a jedinou nadstandardní funkci představovala zabudovaná svítilna. Přístroj byl primárně určen pro rozvojové trhy, ale dobře šel na odbyt i v Evropě.
iPhone (2007) – jablečná placka, která vzala trh útokem
Nebyl prvním telefonem s operačním systémem, přesto tento produkt společnosti Apple změnil pohled uživatelů na takzvané chytré telefony. Důvodem byla zejména snadnost, s jakou se dal "jablečný" přístroj ovládat a také propojení s internetovým obchodem pro snadný nákup hudby, her a dalšího obsahu.
