Nemocné srdce

Nemocné srdce

12. 4. 2012

Mám nemocné srdce, ano nemocné, i když vlastně nikdo nedefinoval přesný název této mé, poněkud nepříjemné srdeční záležitosti.

Jo, za mlada to byly srdeční záležitosti příjemné, zajímavé, ba dokonce očekávané. Každý po nich toužil, všichni si je přáli, ale nikdo netušil, v co se tyto tak zvané srdeční záležitosti na stáří změní. Bude to stav nepříjemný, bolestivý a vysoce nežádoucí. Věřte mi, já vím o čem tady píši. Já už jsem stará osoba a už mohu posoudit tří generační rozdíly srdečních záležitostí.

V době mládí srdce řádí, jako bujný nezkrotný hřebec. Při náznaku lásky, by vyskočilo z těla. Při neopětované lásce také, ale vždy se dá kočírovat. Ve středním věku je srdce jakoby v útlumu. Existenční a rodinné starosti zaberou příliš místa v mysli a duši každého z nás. Srdce ale nezahálí. Plní se a plní láskami k partnerům, potomkům, rodičům a jiným lidským a zvířecím příslušníkům. Plní se také láskami k mamonu, majetkům a penězům, také k přírodě a krásám, umění a sportu. Tohle a mnoho dalšího  srdce pojme v době středního věku.

Tu se ale najednou stane, že občas v srdci zarachotí, zašramotí nebo jakoby zaklepe a člověku tím dává najevo, že je plné, nacpané až k prasknutí. Někdy opravdu praskne, ale většinou vysílá jenom poslíčky: "Jsem přeplněné, udělej s tím něco! Předej trošku lásky někomu, máš jí na rozdávání!" Rozhlédnete se a z hrůzou zjistíte, že tu není nikdo, kdo by o tu náplň Vašeho srdce stál. Každý ve vaši blízkosti má svého dost. A kdo by ji přijal, ten už dávno není blízko Vás, ale někde daleko, pro Vás v nedostupných a nedohledných místech. Zkusíte svou lásku dávat všem kolem sebe, ale málokdo ji pochopí a příjme.

A to je, myslím si, to stáří. Když už o Vaši lásku nikdo nestojí a svoji Vám nikdo nedává. To je ta nemoc o které tu sáhodlouze píši. Neléčitelná a bolestivá. Pokud se u člověka projeví stáří pouze vráskami, či obézním a nevzhledným tělem, není to nic nepřirozeného a čeká to každého z lidí. Ale pokud srdce překypuje a je naplněno k prasknutí, je to také stáří, ale bolestivé a zlé. Takové srdce buď pukne, nebo okorá. A když se tak stane, mění se láska v něco jiného, podobného spíše zlosti, že Vás nikdo nechápe, neposlouchá, nechce. Začne vás to obtěžovat, neustále vnucovat svému okolí něco, co nikdo nechce. A začnete toužit po klidu a samotě. Lidé ve vašem věku mají podobné problémy a mladší nemají na vaši lásku čas. A tu si uvědomíte, že i vy jste byli v období středního věku, kdy spousta lidí rádi poslouchají jenom sami sebe a zajímá je jen a jen hlas vlastního srdce.

Láska jako taková, čistá a pravá, ta nezištná, tak zvaná boží, je mezi námi velmi málo. Já měla tu čest ji poznat, krátce, ale opravdově.

 

Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků,  nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.
Můj příběh srdce zdraví
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Libuško, článek smutný..., ale lásku hledejte hlavně v sobě a pak se zas bude navracet i k Vám, uvidíte. Posílám Vám ji plnou hrst. Eva & Meginka
Květoslava HOUDKOVÁ
Existuje "závažná choroba", postihující některé seniory: NEDOSTATEK ČASU ! Tou trpím i já = dobrá obrana proti samotě - kéž by trvala co nejdéle.
Zdenka Jírová
To je vysvětlení stavu,kterému se říká - samota, j když jste mezi lidmi.Poznal ji možná každý z nás bez ohledu na věk. Někdy je jen přechodná , než se vyřeší nějaký problém, ale je neštěstí, když je trvající bez vidiny změny. Bojujme včas o to, aby nás nepostihla tím, že si vytvoříme okruh těch, kteří budou o naši lásku stát ,udržujmet dobré rodinné vztahy, mějme okruh dobrých přátel i nějakého " koníčka" pro nejhorší chvíle. Pak na samotu nebudete mít čas.
Zuzana Pivcová
Sice jsem kardiačka po tatínkovi, kterého jsem už o hezkých pár let věkem přežila, ale jinak mám, jak doufám, srdce na pravém místě.
Květoslava HOUDKOVÁ
Rozdávat lásku a pohodu lze i ve stáří - jen je potřeba rozlišit: Někdo druhý o lásku stojí - tak proč mu ji nedat. Jiný naopak o to nestojí - tak mu ji "necpu" a jdu dál. Každý člověk je jiný. Já mám nemoc srdce opravdovou, ale zřejmě jsem našla částečné řešení: Už "nežeru" předepsaný Warfarin - mám jiný lék a pozoruji lepšení svého problému. Samozřejmě ochotně přijmu i další zlepšování, ale i to malé - prozatím - stačí, mohu žít.!
Soňa Prachfeldová
Libuško, kdysi jsem dostala mail, že jedeme v pomyslném vlaku, do kterého nastupují a vystupují lidé a kratší, či delší čas s námi cestují - putují a vše má svůj význam i když he nejsme schopni pochopit, radost i smutek, vše nás obohatí, berme život s láskou ke všemu živému a věřím, že na tebe cosi krásného, pohádkového určitě čeká a Ty se na to těš každý den, jsou zázraky, jen my lidé je nevidíme a život - jedinečný - patří mezi ně. Nadějné dny přeji ! Soňa

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?