Chudinka, hysterka, wamp.
To umí jen Ivana Chýlková

Chudinka, hysterka, wamp.
To umí jen Ivana Chýlková

27. 9. 2013

Hraje skvěle silné ženy, ze kterých jde strach, stejně jako ušlápnuté chudinky, anebo ženy typu vamp. Když je role dobře napsaná, má prý chuť do všeho. Ivana Chýlková, která 27. září slaví padesátiny, je přitom rozhodné víc, než jen "sympatická Chýlka", jak o budoucí herečce na začátku divadelní fakulty mluvil její profesor Jan Přeučil. Patří k nejtalentovanějším představitelkám své generace, což dokazuje na jevišti i před kamerou.

Už dvě dekády patří mezi hlavní hvězdy Činoherního klubu a setkání s režisérem Ladislavem Smočkem dokonce označila za alfu a omegu svého divadelního počínání. "Smočkovy postavy jsou pro mě ve zkratce, a často ironické, věrné napodobeniny lidských typů," říká herečka k režisérovi, který ji obsadil třeba jako Svatavu do stále vyprodaného Podivného odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Právě ta se řadí mezi její oblíbené role, nikdy prý nechtěla hrát Julii nebo princezny. Proč?

S princeznama není zábava

"Není s nimi zábava. Já obdivovala Ivu Janžurovou. S tou byla zábava vždycky. Na tu jsem se mohla koukat pořád dokola. Ona není typická krasavice, ale mohla být krásná i ošklivá, vážná i zábavná," říká Chýlková, podle níž není fyzická krása na divadle nejdůležitější. "To je velký omyl, že by herečka měla být krásná. To jsem si nikdy nemyslela. Herečka má být hlavně talentovaná a mít osobnost. Je dobré, když z herečky můžete udělat krásku i ošklivku," podotýká.

Sama ví, že ani drobný hendikep nemusí být na škodu: vždyť kolik rolí se na první pohled najde pro herečku, která narostla do 182 centimetrů. "Já byla zřejmě něco mezi mužem a ženou. Všude mi říkali: Uhni, chlapče! A pak, jednoho dne, mi začali říkat: Přejete si, mladá paní? Slečnu jsem přeskočila," vzpomínala na dobu, kdy studovala ostravskou konzervatoř a kdy její tělo "nevěnovalo pozornost takovým těm blbostem, které napovídají, o jaké pohlaví se jedná".

Ještě na DAMU nepatřila Ivana Chýlková mezi vyhlášené krasavice - i když ona sama sebe vždycky vnímala jako velmi půvabnou, jenže nikdo z okolí prý ten názor nesdílel. "Je tady v našem ročníku krásná Asterka (Jitka Asterová), krásná Cibulka (Vilma Cibulková), krásná Žilka (Veronika Žilková) a sympatická Chýlka. (Eva) Holubová, ta půjde na režii," charakterizoval tehdy své studentky už zmíněný Jan Přeučil. Talentu a osobnosti přitom měla Chýlková odjakživa na rozdávání.

Čas sluhů, anebo dluhů?

S profesionálním divadlem začínala v ústeckém Činoherním studiu, kde zažila listopad 1989. "Tenkrát jsem měla pocit, že prožívám velké události, bez ohledu na to, kde se odehrávaly," vzpomínala na dobu, kdy divadelníci byli hybateli revoluce. Po třech letech dostala nabídku z Divadla Na zábradlí, kde nahradila Zuzanu Bydžovskou, na legendární scéně ale vydržela jen sezónu 1991/1992. Odešla kvůli natáčení v Japonsku, které ale nevyšlo. Angažmá pak dostala v pražském "Činoheráku".

V té době měla na kontě výrazné role v filmu, debutovala už na škole ve Faunově velmi pozdním odpoledni (1983). Později hrála řadu osudových žen (Čas sluhů, Čas dluhů), Českého lva si ale odnesla za komediální part ve filmu Díky za každé dobré ráno (1994). V půlce 90. let také poznala svého manžela, moderátora a herce Jana Krause. "S nikým podobným jsem se do té doby, ani potom nesetkala. Nepamatuju si přesně, jestli to byla láska na první pohled...," řekla o setkání při natáčení hry Trio.

Oba měli v té době partnery - Chýlková léta chodila s Karlem Rodenem, Kraus byl ženatý. Přeskočila ale jiskra, ze které se v roce 1998 narodil syn Jáchym. Netrvalo přitom dlouho a novým párem se stali i Roden s Janou Krausovou. Všichni čtyři jsou přitom dodnes přátelé, se svým bývalým partnerem si Chýlková zahrála třeba v Obětech a vrazích (2000). V té době rodačka z Frýdku-Místku znovu ukázala, že má i hudební nadání, zahrála si totiž v muzikálech Starci na chmelu nebo Zpívání v dešti.

V karlínském hudebním divadle je k vidění i dnes, často se objevuje také v televizi. Nezapomenutelná byla už v "muklovském" seriálu Přítelkyně z domu smutku (1992), nedávno zaujala v sérii Soukromé pasti nebo jako policejní šéfka v Kriminálce Anděl. "Je to stejné jako s oblečením - v životě by mě taky nebavilo chodit jenom v jedněch šatech. Ta pestrost a různorodost je zábavná," říká o častém střídání poloh sama herečka, která se právě vrací na plátna kin v Donšajnech Jiřího Menzela.

Autor: Redakce i60
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.