Stáří je potvora plíživá, dostaví se, vloudí se do nás a vytrvale o sobě dává vědět. Co to vlastně je za fenomén? Odstrkujete ho, nechcete ho brát na vědomí, mysl máte na náct..., ale tělo začíná se stářím spolupracovat. Chátrá!!! Tu a tam povislá kůže, vráska, která nás děsí, ale to vizuální není nejhorší. Stáří se nám dostane pod kůži, do kostí, kloubů, vnitřností. Tam si hledá pohodlný úkryt. Poznáme to podle toho, že nás začne všechno bolet, klouby vržou, tlak stoupá, srdce vynechává.
Je zajímavé, jak se které tělo dokáže bránit. Některé to vzdá, došourá se do parku a krmí ptáčky. Je smířené a tiše čeká na konec. Jiné tělo je ješitnější, hlavně tělo ženské. Brání se, nutí svoji majitelku chodit na kosmetiku, vyhlazovat vrásky, opečovávat se a v poslední řadě nechá do sebe řezat skalpelem, aby omládlo.
Jenže stáří se nechce nechat ošálit. Je jeho čas a tak co mu do toho kecáte? Z pomsty začne omlazenému tělu připomínat, že tady opravdu a mu znemožnuje mladistvý pohyb. Zavrtá se mu v kloubech. Přijde však endoprotéza a tělo si zase myslí, že má vyhráno.
Houby! Začnou padat zuby, vlasy šedivějí, řídnou, nehty se lámou a tělo má stále větší honičku. Snaží se stáří zapudit. Začíná sportovat, běhat za holkama, nasadí si nové zuby, vlasy obarví a maká. Pokud majitel pánského těla vlastní nějaké peníze, tak i tu mladou holku dostane. Ženské tělo si také hledá mladé milence a přitom více vydrží. Mužské tělo dříve ztrácí dech, vyčerpá se tělesně i finančně a mladá dívka odchází za jiným bohatým starším tělem.Tyto pijavice starých těl ještě netuší, že i ony mají stáří v patách.
Stáří je mrcha. Někdy nechá tělo vydechnout, ono si poskočí a už by chtělo psát recept na věčné mládí. Pokud vlastníme zrcadlo a trochu vidíme, zarazíme se včas. Tohle tělo k nám patří? Kde jsme ztratili to, co je jsme měli před léty? Tohle přece nechceme, nelíbí se nám to, vždyť chceme dělat to, co dříve. Třeba svléknout se do plavek a nechat se obdivovat na pláži.
Tělo však sklízí soucitné pohledy těch, kteří ještě netuší a nebo se tušit bojí. Ani se na naše tělo nechtějí dívat, protože tato smutná podívaná i jim něco naznačuje. Odvlečeme tedy naše tělo do chládku, protože slunce už mu nedělá dobře a přemýšlíme, jak si tento nepříjemný pocit nahradit. Jak s tímto tělem napadeným stářím žít? Jak s ním dožít, co tomuto tělu ještě zbývá?
Pokud mu ještě zůstal nenapadený mozek, snažíme se ho využít. Učíme se ještě řeči, i když není proč, vzděláváme se, i když to za chvíli zapomeneme, luštíme křižovky v domnění, že pamět vydrží déle, čteme, protože cizí životy jsou daleko zajímavější, než ten náš.
Stáří, potvora, tělo ponouká, aby se alespoň dobře najedlo, když už z toho života moc nemá. Ví, že tělo tučné rychleji chátrá, špatně dýchá, je naštvané a stáří se přestává bránit. A co takhle alkohol? svádí stáří. Ví, že alkoholem se tělo ničí ještě víc... Jatýrka odcházejí a stáří se raduje. Já ti dám, hrát si na mladíka, nebo mladici, jednou jsem tady, tak se s tím smiř!!!
Začneme stáří provokovat, chceme zdravě žít. A tak si stále něco odpíráme. To nesmím, po tom tloustnu, po tomhle mě zlobí žlučník a další vnitřnosti. Pak ale člověka napadne, co vlastně ještě může? Co nám schátralé tělo dovolí? Nic!!! Dělejme, co chceme, stáří se nezastaví. Házíme mu klacky pod nohy a ono nám to vrací herdou do zad a ostatních částí těla. Je totiž vtíravé a nevyléčitelné. Koupíme si psa a chodíme s ním a s tělem kolem hřbitova a říkáme si kdy? Až se tělu a stáří uráčí.
A pak se stane nějaký zázrak a my se s tělem smíříme. Mrkneme na svého věrného pejska, jdeme s ním na procházku, stáří akceptujeme, příjmeme za vlastní a začneme s ním žít v mezích možností. Vždyť přece venku stále svítí slunce, kvetou pampelišky, děti a vnoučata zdárně rostou, pes nás má rád a my zjištujeme, že život přece jenom byl a je krásný.
Stáří se usměje a je na nás pyšné!
| Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli. |
