Když se římský císař a český král Rudolf II. usadil se svým dvorem na Pražském hradě, získala Praha, v té době provinční metropole rozlehlé habsburské monarchie, velmi rychle nebývalý lesk a slávu, z čehož čerpá dodnes.
Podivínský, ale velmi vzdělaný císař se pro Prahu rozhodl prý proto, že hledal klid pro své záliby ve vědách a umění. Usadil se tady před 430 lety, 16. října 1583, a žil zde až do své smrti 20. ledna 1612. Během těch takřka tří desetiletí podporoval v Praze vědy a umění, které by jinde pronásledovala inkvizice.
Na dvoře pobývali významní astronomové Tycho de Brahe či Johannes Kepler, dařilo se i alchymistům, jako byl například magistr Kelly, i různým šarlatánům, kteří hledali kámen mudrců, elixír života nebo „vyráběli“ zlato.
Rudolf II. také rozšířil Pražský hrad, kde nashromáždil rozsáhlé sbírky výtvarného umění. Pracovali pro něj malíři Hans von Aachen (fungoval i jako nákupčí děl pro císařské sbírky), Giuseppe Arcimboldo, Bartholomeus Spranger či sochař Adriaen de Vries. Věhlasná byla císařova „kunstkomora“. Ta vedle přírodnin, lidských výtvorů, vědeckých přístrojů a nejroztodivnějších kuriozit obsahovala i sbírky „nemravných“ a církví zavrhovaných renesančních i antických děl. Po Rudolfově smrti byla ale cenná kolekce rozptýlena.