Potkávají mne známí, kteří vědí, že hubnu a po pozdravu následuje otázka: „Tak co, ještě držíš dietu?“ Všem, všem, všem znova opakuji, že nikoho a nic nedržím, výjimkou je moč a myšlenka. Obojí držáky s věkem slábnou. Což o to, s inkontinencí se dá ještě bojovat, ale jak neudržíte myšlenku, jste namydlení. Do pihele, právě jsem ji neudržela (tu myšlenku!!!)...a teď nevím, o čem jsem chtěla psát.
„Lap!“ Už tě mám, myšlenko! Otázka hubnutí není „držet“ nějakou zázračnou dietu od do... a pak se nažeru k prasknutí za všechny ty útrapy. Má obr obezita vznikala pomaličku, gram za gramem, deko za dekem, kilečko za kilečkem. Opatrovala jsem ji jako vlastní, hýčkala ji, hřála na prsou (i hýždích). A od srpna se s ní pomalu loučím, opět gram za gramem, deko za dekem, kilečko za kilečkem. Dám tělíčku více zeleniny, ono má úkol ji ve své továrně zpracovat a jak tak pracuje a pracuje, ani si nevšimne, že nedostalo koblížek, tatranku, bábovičku, štrůdlíček, nanuk či zmrzlinku.
Ale horší JÁ stále bdí a občas dostane chuť na něco hóóóóódně dobrého a samozřejmě kaloricky hodnotného. Chvíli s lepším JÁ bojuje, někdy prohraje, ale někdy vyhraje. Je to lidské. Kdyby byli všichni móóóóóc hodní, připomínalo by to obrázky z brožurky o jednom nejvyšším, které zdarma a mlčky nabízejí jeho věřící třeba u nás na nádraží. Tam vlk nebo tygr sedí s jehňátkem a mile se na sebe usmívají. Když vyhraje horší JÁ, taky se mile a spokojeně usmívá. Ale netrestám ho, neženu ho před disciplinární komisi. Dám i horšímu JÁ šanci se projevit. Ono se naštěstí nechá opít rohlíkem, smlsne si na dortíčku a jedeme dál. K večeři přidáme další porci zeleniny a snad se to srovná. Pak samozřejmě výživová poradkyně tento prohřešek v jídelníčku podtrhne červeně a zvedne prst: „Mohlo být o další kilo méně!“ Mohlo. Mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa. Takže mám 114 a nebudu si hrát na žádné kdyby.
Měla bych slíbit, že se polepším a už nedám horšímu JÁ šanci. Ale já nemohu slíbit to, o čem nejsem stopro přesvědčená. Co se mě maminka namlátila: „Slib, že už budeš hodná, slib že už budeš hodná!“ Ani Makarenkova metoda mne nedonutila. „Neslíbím, neslíbím, neslíbím...!“
Naštěstí svou změnou životního stylu a jídelníčku jsem si jistá, tak vám aspoň slíbím, že budu podléhat horšímu JÁ co nejméně, abych mohla za dva týdny hlásit další kilo dole.
