Mladý výpravčí Fanouš Rendl opustil dopravní průmyslovku opatřen teoretickými znalostmi. K profesi patří úplná znalost předpisů. Takže nebylo zvláštností, že náčelník železniční stanice Zadov Jindřich Budín pravil: "Franc, předpisy znáš. Pojedeš na zastávku Větrov a provedeš měsíční uzávěrku osobní pokladny. Paní Zaorálková onemocněla.“
Mladý úředník splnil úkol. V pokladně objevil manko. Chyběly čtyři stovky! Paní Zaorálková peníze s pláčem zaplatila. Později jí byly s omluvou vráceny, neboť absolvent nevzal na zřetel zkažené jízdenky a ústřižky polovičních jízdenek, nalepené na zvláštním archu. Náčelník pak hlasitě zapochyboval před svědky úrovni železničního školství.
Člověk konající jistou profesi, stane se rutinovaným služebníkem. To, že Tomáš Baťa trval, aby vedoucí ovládal všechny profese lidí, kterým velí se tehdejší generaci jaksi nedoneslo. Už po letech se službu konající dispoziční výpravčí dočetl na vývěsce, že má nastoupit denní směnu jako tranzitér přípravář. "Proboha já tomu velím a nikdy jsem to nedělal.“ Není to žádná legrace. Sepisování vozů, výpočet brzdění, odpovědná práce zasluhující jistou rutinu. Vyřešila to velká čokoláda a dobrovolný celodenní pobyt s patřičnou zaměstnankyní v "place“. Zácvikář musel pokorně sledovat práci podřízené, učit se od ní, neboť byla daleko lepší.
K daleko horší situaci došlo v jednom parném létě., "Nejsou lidi! Zítra nastoupíš na denní směnu jako vedoucí posunu!“rozhodl náčelník stanice. A opět. Něco jiného je velet z okna vedoucímu posunu. Ten se v podstatě nehne z kolejiště, sestavuje vlaky, posunuje. Jako placmajstr ručí za spoustu věcí. Fanoušovi nezbylo, nežli pokorně přijít za posunovači do boudy. Měl k nim tento proslov: "Kluci, já vám mám dnes velet. Každý z vás je lepší než já. Nenechejte mne v tom. Po šichtě vás zvu všechny na pivo!“ Nejstarší posunovač převzal funkci vedoucího a Fanouš zaujal místo posunovače. Bylo to přesně jako v televizním seriálu Jaroslava Dietla. Jeden muzikant se postavil před kapelu a pravil: "Kluci, kapelník má nějaké jednání, musím to vzít na chvíli za něj, Nenechejte mne v tom.“ Bylo mu řečeno: "Mávej tak, jak budeme hrát!“
Po letech už Fanouš ovládal opravdu všechny profese. A tak mu nebylo zatěžko ve svém volnu nastoupit jako vlakvedoucí výlukového pracovního vlaku. Po Vítězném listopadu se začala ve všech pádech skloňovat ekologie. Vynořila se Strana Zelných. Proti dostavbě Temelína protestovalo občanské sdružení České matky. Když se pak ukázalo, že sdružení je placeno z Rakouska, lesk těchto sdružení jaksi pohasnul. A aktivisté se začali poutat vlastní vinou ke stromům. Fanouše vždy pobavila myšlenka, že by jako policista připoutal pána ke stromu vlastními policejními pouty. Za tři dny by se přišel zeptat, jak se máte? Je si naprosto jist, že ekologické hnutí by rázem přišlo o jednoho aktivistu. Takto ošetřený demonstrant by upadal do depresí, spojených s útěkem, kdyby spatřil jediný strom!
Ve stanici byla vytvořena funkce ekologického náměstka s vlastní kanceláří a počítačem třetí generace. Funkce byla přidělena dceři náměstka! Tato dáma naprosto nic nedělala a posléze odešla na mateřskou dovolenou. Funkce pak nebyla obnovena.
Jako vlakvedoucí pracovního vlaku, stavějícího patky pro stožáry sloupů trolejového vedení, pozoroval Fanouš činnost stavebního vlaku. Byl to koncert. Každý zaměstnanec dělal své úkony, Na vlaku bylo všechno a ty patky nechával konvoj za sebou jako koza bobky. Nakonec se pohyboval zedník se lžící a hladil beton. Celý vlak byl z Bardejova. Fanouš si se Slováky rozuměl a často si s nimi povídal.
Najednou vedoucí vlaku požádal vlakvedoucího, aby vypřáhl výklopný vůz, zvaný dumpcar, s vytěženou zeminou a na širé trati jej vysypal pod svah. Jaké bylo překvapení Fanouše jako vlakvedoucího, když se na místě objevila dvě auta, plná jakýchsi aktivistů. Asi osm postav mávalo vzrušeně rukama nad hlavou. Fanouš pochopil, že jsou to asi Zelení a nějaké hnutí Duha.
"Protestujeme, protestujeme!“ křičeli civilisté jako jeden muž.
A tu pracovník stavebního vlaku pohlédl tázavě na Fanouš a pravil: "Pán výpravca. Kto tuná u vás porůčá? Pak si sám odpověděl. "Už viem!. Skvor porůčali červení a a teraz zelení!“ Tolik moudrosti by občan tohoto státu od "cizince“ sotva očekával!
