Možná tomu ani nechcete uvěřit, ale tenhle úžasný film, stále svěží a neuvěřitelně milý, opravdu vznikl už před čtyřmi desetiletími. A od té doby si Vánoce bez něj asi umí představit jen málokterý televizní divák a milovník pohádkových příběhů. Legendární Tři oříšky pro Popelku se na plátnech českých kin poprvé objevily před 40 lety, 16. listopadu 1973 – a neobyčejné přízni se chytrá a důvtipná dívka Popelka, svéhlavý princ, kůň Jurášek i sova Rozárka těší mezi diváky všech generací dodnes.
„Tváře umouněné od popela, ale kominík to není, klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není, šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane,“ dávala chudá Popelka v podání Libuše Šafránkové hádanku zvědavému princi Pavlu Trávníčkovi v pohádkovém příběhu o dívce, kterou utiskují sestry a macecha.
Popelka dostává dopisy i z Norska
První československou Popelkou byla herečka Eva Hrušková v televizní pohádce, kterou v roce 1969 natočila režisérka Vlasta Janečková. Role Popelky bude u nás ale asi navždy spojena s herečkou Libuší Šafránkovou, která ji ztvárnila s neodolatelnou přirozeností, temperamentem, důvtipem i šarmem.
Tři oříšky pro Popelku mohli shlédnout diváci nejen v sousedním Německu, kde se film těší minimálně stejné popularitě jako u nás, ale i třeba ve Španělsku nebo Spojených arabských emirátech. „Vždy kolem Vánoc mi chodí nejvíc dopisů, od Německa až po Norsko,“ řekla v jednom rozhovoru Šafránková, jejíž obliba mezi diváky po uvedení pohádky raketově vzrostla.
Tvůrci pohádky? Spousta slavných
Snímek natočil režisér Václav Vorlíček na motivy pohádky Boženy Němcové v koprodukci s tehdejším východoněmeckým studiem DEFA. Kvůli koprodukční smlouvě musel rozdělit role mezi herce obou zemí. Král, královna a macecha – Rolf Hoppe, Karin Leschová a Carola Braunbocková – přišli z Německa, zatímco z české strany obsadil Vorlíček vedle Šafránkové a Pavla Trávníčka v roli prince například Danu Hlaváčovou, Jana Libíčka, Vladimíra Menšíka, Mílu Myslíkovou, Helenu Růžičkovou nebo Vítězslava Jandáka.
Na pohádce spolupracoval s celou řadou umělců zvučných jmen – kameramanem Josefem Illíkem, kostýmním výtvarníkem Theodorem Pištěkem, hudebním skladatelem Karlem Svobodou a textařem Jiřím Štaidlem, jejichž ústřední píseň Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš nazpíval Karel Gott. Zvláštní poetické kouzlo dávají snímku zimní exteriéry natáčené jednak v okolí zámku Moritzburg nedaleko Drážďan, a pak také v okolí vodního hradu Švihov a v krajině mezi Klatovy a Železnou Rudou.
Místo v létě se muselo točit v zimě
Natáčení této dnes už klasické pohádky se neobešlo bez problémů. Původně se měl snímek točit v létě, ale protože byly ateliéry volné jen v zimě, musel režisér Vorlíček předělat scénář.
Z politických důvodů byla mnoho let v titulcích uvedena jako autorka scénáře Bohumila Zelenková a teprve po roce 1989 mohlo být skutečné autorství připsáno dramatikovi a scénáristovi Františku Pavlíčkovi. Princ v podání Pavla Trávníčka měl zase natolik silný brněnský přízvuk, že musel být předabován hercem Petrem Svojtkou.
Vorlíček: Znova to dělat nebudu
Tři oříšky pro Popelku se velmi brzy po uvedení staly symbolickou součástí rodinných Vánoc a před několika lety v divácké anketě České televize a Týdeníku Televize o nejoblíbenější českou filmovou komedii všech dob obsadily třetí příčku za snímky S tebou mě baví svět Marie Poledňákové a Kolja Jana Svěráka.
Režisér Vorlíček vloni prozradil, že ho oslovili němečtí producenti, kteří chtějí natočit remake slavné pohádky. „Byli by rádi, kdyby to bylo natočeno stejným způsobem, záběr po záběru, se Svobodovou hudbou, ale s německými herci,“ řekl třiaosmdesátiletý tvůrce, který tuhle nabídku odmítl: „Jestliže chtějí jeden film natočit znovu, ať to dělají se svým náhledem na tu tematiku.“
Popelka, to jsou dávné legendy, animované
i hrané filmy, ale také opery nebo třeba balet
Podle některých pramenů má pohádka o Popelce původ před více než tisíci lety v Číně, tehdy se také poprvé objevily nádherné plesové šaty a ztracený zlatý střevíček, podle něhož princ tajemnou dívku našel. Popularitu si Popelka získala po celém světě, v USA dostala jméno Cinderella. Jedna z prvních animovaných verzí vznikla v dílně slavného Walta Disneyho už v roce 1922, velmi úspěšnou se stala ale až disneyovská muzikálová verze příběhu z roku 1950, která si vysloužila tři nominace na Oskara. Popelka však zasáhla i do dalších žánrů. Existuje například hned několik oper s názvem Popelka: nejslavnější je ta od Gioacchina Rossiniho (v italském originále La Cenerentola) z roku 1817. Velmi známý a často uváděný je také balet Popelka s překrásnou hudbou Sergeje Prokofjeva z roku 1945.
Udělejte radost sobě i dětem: vyrazte
za Popelkou na zámek kousek od Drážďan
Některé scény pohádky Tři oříšky pro Popelku se natáčely v prostorách krásného saského zámku Moritzburg. A právě tam se od zimy 2009 pravidelně koná tematická výstava o této legendární pohádce. Hlavním lákadlem jsou originální kostýmy, jako například slavné Popelčiny červánkové a svatební šaty, kulisy a rekvizity z filmu, návštěvníci si mohou poslechnout i nesmrtelné hity z dílny Karla Svobody. Tentokrát se výstava otevírá tuto sobotu a navštívit ji lze do 2. března.
„Letos jsme znovu měli velké štěstí, že jsme si od barrandovských studií mohli vypůjčit mnoho originálních filmových kostýmů. Nerozmístili jsme je však jenom po sálu jako před dvěma roky, ale pečlivě je rozestavěli tak, jako byly v originálním filmu při bále,“ řekla kurátorka výstavy Margitta Henselová. „Napodobili jsme filmové studio, aby se lidem zdálo, že natáčení právě probíhá. Samozřejmě návštěvníci uvidí také filmové sekvence, a to i se zvukem v němčině a v češtině.“
Výlet na zámek Moritzburg se vám vyplatí
Zámek Moritzburg leží nedaleko Drážďan, tedy takřka na dohled od českých hranic. Proto značná část návštěvníků pochází i z Česka. Co všechno je na zámku k vidění? August Silný, král polský a kurfiřt saský, nechal vystavět na zdech bývalé renesanční stavby reprezentativní lovecký zámeček a letohrádek. Drahocenný porcelán, nábytek a malby jsou dodnes úchvatnými svědky dvorní kultury bydlení a stolování v 18. století. Kožené tapety s velkoformátovými kresbami a ornamenty proměňují sály zámku ve skutečnou obrázkovou knížku antické mytologie. Jedna z největších sbírek trofejí v Evropě pak připomíná loveckou vášeň zdejších panovníků. Za procházku stojí i přilehlý park, který je příjemnou oázou klidu. Více informací o zámku, návštěvních hodinách a vstupném najdete i v češtině na:
www.schloss-moritzburg.de.
A pokud chcete zůstat v Česku, pak výstavy s názvem Po stopách Popelky letos oživují také zimní sezonu na hradě Švihov a na zámku Ctěnice u Prahy. Užijte si to!
