Na přelomu let 1938 a 1939 se do nového mrakodrapu zlínské obuvnické firmy Baťa přestěhovalo její vedení. Tehdy byl tento 77,5 metru vysoký mrakodrap druhou nejvyšší budovou v Evropě (překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry). Stavba dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa už nevrátil.
Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů. Oficiálně byl zlínský mrakodrap dokončen před 75 lety, 15. prosince 1938.
Jan Antonín Baťa užíval v mrakodrapu jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců buněk, ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu.
V listopadu 1944 budova náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny, po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let. Velké rekonstrukce se mrakodrap dočkal až na počátku 21. století, proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na 630 milionů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.
