Byl pilotem od Boha a v Rusku navždy zůstane legendárním letcem číslo jedna. Valerij Čkalov se narodil v roce 1904 ve vesnici Vasiljevo (dnes Čkalovsk) v Nižněnovgorodské oblasti. Pracoval jako dělník a topič, od roku 1919 dobrovolně sloužil v Rudé armádě coby letecký mechanik. Jako zkušební pilot zalétával více než 70 typů letadel a vysokou pilotáž obohatil o nové akrobatické prvky.
Zbožňovaným miláčkem celé země se však stal díky dvěma dálkovým transarktickým letům. Oba absolvoval bez mezipřistání společně s druhým pilotem Georgijem Bajdukovem a navigátorem Alexandrem Beljakovem na letounu ANT-25.
V červenci 1936 překonali během 56 hodin trasu Moskva – Země Františka Josefa – Petropavlovsk-Kamčatskij – ostrov Udd (dnešní Čkalov) dlouhou 9374 kilometrů. Ještě slavnější let podnikli o 11 měsíců později – jako vůbec první na světě letěli ze Sovětského svazu do Spojených států přes severní pól. Odstartovali z Moskvy a přistáli ve Vancouveru ve státě Washington; do předpokládaného cíle, San Franciska, se jim však kvůli docházejícím zásobám paliva a vody doletět nepodařilo. Ve vzduchu strávili 63 hodin a 16 minut a překonali vzdálenost 8504 kilometrů, které však nejrůznější okliky prodloužily na 9130 kilometrů.
Skvělý pilot Čkalov však zemřel velmi mlád, v pouhých 34 letech. Zahynul před 75 lety, 15. prosince 1938, při zalétávání prototypu stíhačky Polikarpov I-180.
Jméno tohoto statečného a neohroženého letce nese nejen celá řada geografických útvarů, ale například i planetka číslo 2692 a minerál (čkalovit).
