Seznamovat se s nimi není třeba. Každý je zná. Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – kamarádi, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů, hrdinové nejslavnějšího českého komiksu. Tahle kultovní pětice spisovatele Jaroslava Foglara ovlivnila tisíce chlapců i dívek, ačkoliv jí nepřál ani nacistický, ani komunistický režim. První komiks s těmito postavami vyšel před 75 lety, 17. prosince 1938, v časopise Mladý hlasatel.
Kouzlu „bublinových“ dobrodružství chlapeckého klubu, který si zakládal na čestnosti, přátelství, odvaze a úctě k přírodě, propadly celé generace čtenářů. Některé hlášky zlidověly, postavy ožily v divadle i na filmovém plátně. A jistá mravoučnost Foglarových hrdinů vedla též k řadě parodií, což je podle literárního vědce Pavla Janáčka „dokladem toho, že původní dílo žije“.
Vznik mezi Mnichovem a okupací
Z komiksu, který začal Foglar psát ve svých 31 letech, sálá lákavá poezie města s jeho uličkami, obchůdky, dvory, ohradami, labyrintem průchodů, schodišť a s průsmyky činžovních domů. Tento klub pěti chlapců je též hlavní postavou Foglarovy trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací. V prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďatý hoch, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín. S ním spatřil světlo světa Jarka Metelka. Jindra Hojer se „narodil“ na Štědrý den stejného roku a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939. Podobu jim dal Jan Fischer, který se místo právničiny rozhodl věnovat ilustracím pro vydavatelství Melantrich. Dalšími kreslíři byli Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák.
Stěhování z Mladého hlasatele
Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zakázán, celkem 113 dílů. Po konci války vyšel zákon o zákazu tiskovin, které během ní vycházely, čímž skončil i Mladý hlasatel. Komiks se přestěhoval do časopisů Junák a Vpřed. Do série přibylo v letech 1946–1948 dalších 107 pokračování.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Rychlé šípy dostaly opět do nemilosti režimu. Další příběhy (už s kreslířem Markem Čermákem) vyšly až v roce 1968 a v letech 1970–1971 (celkem 88 pokračování). Na začátku normalizace byla ale Foglarova tvorba opět zakázána.
Celkem 316 příběhů
Dalších sedm pokračování Rychlých šípů vyšlo až v roce 1986 a poslední v prosinci 1989 v deníku Mladá fronta. Celkem bylo vydáno 316 původních jednostránkových příběhů Rychlých šípů. Poté se jejich příhody dostaly na trh pouze v souborných knihách.
Pětice Rychlých šípů se několikrát objevila v divadelním či filmovém zpracování. Poprvé v roce 1969 v devítidílném seriálu Záhada hlavolamu, který natočil režisér Hynek Bočan, kde například Velkého Vonta hrál Jan Tříska a Jana Tleskače Jaromír Hanzlík. V roce 1978 natočil Tomáš Vorel amatérskou grotesku o založení Rychlých šípů a v roce 1993 vznikl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka.
Spisovatel Jaroslav Foglar:
Můj sen se začal naplňovat
Jak to všechno začalo? „Znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl,“ zavzpomínal po letech Jaroslav Foglar na svou inspiraci. „Slovo dalo slovo, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Po různých příhodách si dali název Rychlé šípy, a můj sen se začal naplňovat.“ Foglar dokonce Fischerovi v roce 1938 přinesl fotografie „skutečných“ Rychlých šípů, podle nichž jim pak tento kreslíř dal jejich známou podobu. Foglar ale tvrdil, že se Fischer nikdy se živými představiteli nesetkal. „Smluvil jsem se s nimi, že jejich jména a adresy zůstanou trvale utajeny, aby je nikdo nevyhledával, nevyslýchal a neobtěžoval. Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil,“ napsal Foglar později.
Ježek v kleci, tajemný symbol,
který vždy vyvolával napětí
Také jste tyhle věty v knize Záhada hlavolamu četli se zatajeným dechem? A podařilo se vám podle nich ježka z klece vyjmout? Tedy pokud jste byli v dětství jeho šťastnými a mezi ostatními kluky a holkami váženými majiteli. „Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak točíme za vyčnívající osten ježkem, až na jeho protilehlé straně dostaneme do kolmé polohy nad sebou dva jiné ostny...“ Ježek v kleci hraje v dobrodružstvích Jaroslava Foglara a jeho Rychlých šípů důležitou roli. Není však Foglarovým výmyslem. Spisovatel se při psaní inspiroval už existujícím hlavolamem pocházejícím z USA. Tam si hlavolam na principu ježka v kleci nechal patentovat jistý Clarence A. Worrall už v roce 1896. Foglar byl ovšem zřejmě prvním, kdo přišel s myšlenkou šroubovacího ježka, do něhož se dá ukrýt třeba plánek na létající kolo Jana Tleskače.
Co víte o Rychlých šípech
aneb Malý test pro velké znalce
1. Kdo z Rychlých šípů se vrátil do srubu pro klubovou vlajku poté, co všichni utíkali od protržené hráze?
F) Mirek Dušín
G) Rychlonožka
H) Červenáček
2. Kdo doprovázel Rychlé šípy při hledání trilobitů?
I) Tlouštík
J) Bohouš
K) Losna
3. Který člen Rychlých šípů lovil při vyučování Bobříka mlčení?
M) Jindra Hojer
N) Jarka Metelka
O) Mirek Dušín
4. Kdo slíbil každé z maminek ke Svátku matek zvláštní přání?
B) Rychlonožka
C) Jarka Metelka
D) Červenáček
5. Která z žen vařila pověrčivým zlodějům lektvary, aby byli chránění před chycením?
A) Jeremiáška
B) Zavadilka
C) Haha-Bimbi
6. Jak se jmenovala čtvrť, kde žili chlapci z klubu Rychlé šípy?
I) Dvorce
J) Druhá strana
K) Stínadla
7. Která zvířata choval Štěnináč z Bratrstva kočičí pracky?
P) zmije
R) kočky
S) krysy
Zapište si za sebou písmena označující správné odpovědi – mělo by vám vyjít slovo, které se v příhodách Rychlých šípů vyskytuje velmi často.
