Německý dirigent Gerd Albrecht, který v neděli zemřel v Berlíně ve věku 78 let, byl prvním cizincem, jenž jako šéfdirigent vedl Českou filharmonii. Jeho krátké působení ale zanechalo hořkou pachuť. Rodák z Essenu, jehož jmenování si prosadili členové souboru, se totiž dostal do sporů s odbornou obcí i politiky včetně Václava Havla a v lednu 1996 od orchestru po necelých dvou a půl letech odešel. A trvalo osm let, než se příznivec české hudby k dirigování České filharmonie vrátil.
Když v roce 1996 Gerd Albrecht v napjaté atmosféře končil, tvrdil mimo jiné, že musel Prahu jako Němec opustit z politických důvodů. Bezprostředním impulzem jeho rezignace nicméně bylo, že jej tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid zbavil uměleckých pravomocí. „Šéf bez kompetencí není šéfem,“ řekl Albrecht, když v Německu ohlásil rezignaci. Od ČF odcházel za velké pozornosti médií a s pověstí kontroverzní osoby, která se s ním ale táhla už z doby před jeho nástupem k českému orchestru.
Kritizoval ho i Václav Havel
Kritika Albrechtovi vyčítala, že jeho výsledky neodpovídaly kvalitám orchestru, neprospělo mu ani odmítnutí nabídky na koncert u příležitosti navázání diplomatických styků Vatikánu s Izraelem na jaře 1994. Přel se s vedením filharmonie, do slovní přestřelky se dostal také s Václavem Havlem, když prezident řekl, že se ČF pod Albrechtovým vedením ocitla „ve stavu krize a rozvratu“.
Albrechtův nástup do čela filharmonie nebyl úplně standardní. V tajných volbách si ho vybrali hráči při japonském turné v říjnu 1991. Ovšem zhruba rok předtím se šéfdirigentem stal Jiří Bělohlávek, nejbližší spolupracovník dlouholetého šéfa Václava Neumanna, který se na protest místa v čele orchestru vzdal. S filharmonií ale Bělohlávek i nadále spolupracoval a v září 2012 se do funkce šéfdirigenta vrátil. Zato Albrechtovi trval návrat k orchestru řadu let.
K České filharmonii se vrátil
Filharmoniky znovu dirigoval teprve v únoru 2004 a příležitost opakovaně dostal i později, v roce 2009 dirigoval také Symfonický orchestr hlavního města Prahy (FOK). Českou hudbu ale Albrecht propagoval ve světě i v mezičase, ovšem v čele jiných souborů. V roce 2008 si například nahrávka opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka v nastudování sboru a orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem pod vedením Albrechta získala prestižní cenu na mezinárodním veletrhu MIDEM v Cannes.
Albrecht si vysoce cenil i další české skladatele, mezi velikány řadil vedle Smetany, Dvořáka či Janáčka také Bohuslava Martinů, Zdeňka Fibicha nebo Josefa Bohuslava Foerstera. Věnoval se ale i méně známým komponistům. Během doby, kterou strávil jako šéfdirigent České filharmonie, nahrál s orchestrem i díla pražských židovských skladatelů, kteří zahynuli v německých koncentračních táborech.
Lukrativní nabídky nepřišly
Gerd Albrecht se narodil 19. července 1935, studoval v Hamburku a Kielu a jako začínající dirigent vyhrál prestižní mezinárodní soutěže v Besançonu (1957) a v Hilversumu (1958). Už v roce 1961 se stal šéfdirigentem v Mohuči, později vedl orchestr v Lübecku, šéfoval také Německé opeře v Berlíně a řídil většinu předních světových orchestrů. V Praze poprvé hostoval v prosinci 1983 a při následujících příležitostech si získal oblibu orchestru a pověst příznivce české hudby.
Jedním z důvodu, proč si jej hudebníci kontroverzním způsobem vybrali (Albrecht řekl, že volbu orchestr „sám zorganizoval, aniž byla legální“), byla i naděje, že orchestr díky Albrechtovým kontaktům rozšíří svou působnost a získá lukrativní nahrávací příležitosti. Ani jedno se ale v předpokládané míře nestalo. Kontroverzní působení u ČF bylo v Albrechtově kariéře jen epizodou, po které vedl například japonské symfoniky Jomiuri Nippon nebo Dánský národní symfonický orchestr.