Zvu vás do mého rodného města. Do města,které leží na severu Moravskoslezského kraje, v těsné blízkosti Polska, na soutoku řeky Odry s řekou Olší. Do města, o kterém se říká, že ho po první návštěvě budete buďto milovat, nebo nenávidět. Do města, které já miluji.
Vidím, že jste mé pozvání přijali. Právě vystupujete z vlaku ve stanici vybudované v roce 1860, vystavěné tehdy pro Severní dráhu Ferdinandovu. Vítám vás v mém rodném městě Bohumíně. Vydáváme se na jeho prohlídku.
Několik minut od nádraží docházíme k náměstí T.G.Masaryka. Hned na kraji vidíte pěknou budovu kina, kde se koná spousta nejrůznějších akcí. PŘED, nebo vlastně ZA, je Fontána, s názvem „Soutok Odry s Olší“. Stojí zde od roku 2008. Tvoří ji dva čtyřmetrové mramorové sloupy, které symbolizují naše řeky. Sloupy doplňují čtyři chrliče - žába, ledňáček, ryba a had.
Žába znamená lásku, ryba mlčenlivost, ledňáček krásu a had bohatství. Před šesti lety na prvního máje začala ve fontáně tryskat voda. Symbolicky Odra s Olší se poprvé políbily. A od té doby se chodí ke kašně líbat zamilovaní. Tvrdí se, že ti, kdo se políbí U žáby, těm láska vydrží navždy!
Po několika krocích přicházíme k budově Městského úřadu. Byla postavena v roce 1897 a je jednou z prvních budov našeho městského centra. V těsné blízkosti stojí kostel Božského srdce Páně . Věž kostela postaveného v letech 1892-1895 i s křížem měří 53 metrů. Cestou dále se rozmýšlím,kterým směrem se na křižovatce dát. Jsem rozhodnutá. Dáme se vpravo. Před sebou vidíme park Petra Bezruče. Jeho historie je stará víc než 100 let. Procházíme se naučnou stezkou která má 29 zastávek s informačními tabulemi. Ty si pozorně čteme. Dovídáme se, že zde roste třeba liriovník tulipánokvětý, pěnišník, líska turecká, jinan dvoulaločný, několik druhů dubů a mnoho dalších zajímavých kousků živé přírody.
Míjíme tenisové kurty, areál letního kina a koukáme na spoustu dětí, které si hrají ve velmi hezkém Hobby parku . Sedáme si na lavičky a trochu odpočíváme. Zatím se ode mne dozvíte něco dalšího o našem městě. To se rozkládá na 31hekterech. Má asi 23 000 obyvatel v sedmi městských částech. Bylo založeno r.1256 knížetem Bogumem. Nejvyšší bod je ve výšce 248 m.n.m. Nejnižší místo je ve výšce 189 a je to zároveň nejnižší bod Moravskoslezského kraje.
Vstáváme z laviček a pokračujeme dále. Před námi vyrostl sportovní a odpočinkový areál. Můžeme se svléknout do plavek a jít se vykoupat do Aquacentra, nebo se nesvlékneme a navštívíme budovu bývalého vodojemu. Zde se nachází Penzion ve věži. Máme možnost tu přespat,něčeho se najíst, nebo se projít v nejvyšším patře kolem dokola a díky této rozhledně vidět do opravdu hodně vzdálených končin. Kocháme se pohledem na krásu našeho kraje, dopijeme kávičku a pokračujeme dále.
Jdeme dosti dlouho, až přijdeme do bohumínské čtvrti Šunychl. Zde vidíme obrovskou štěrkovnu. Ta nás v tomto ročním období, kdy se dost dobře nedá venku koupat, moc nemusí zajímat. Raději se půjdeme projít k blízké řece Odře. Tvoří státní hranici s Polskem. Ohromující je pohled na meandry řeky. Jako malá jsem si zde občas chodila hrát, sbírala s kamarádkami kamínky, trhala květy divokého česneku. Nikdy mě nenapadlo, že se o těchto místech bude někdy psát či číst s respektem! Koukejte se kolem sebe, je to nezapomenutelný zážitek!
Tož pojďte přátelé, kamarádi! Dívejte se kolem sebe,udělejte si pár foteček, abyste měli nějakou vzpomínku.
Cesta ubíhá a docházíme do Starého Bohumína, další městské části našeho města. Meandry řeky Odry jsou v nedohlednu. Před námi státní hranice. Nemáme pasy, mnozí z nás u sebe nemají ani občanský průkaz. Přejít Odru na polskou stranu nemáme odvahu. Pokračujeme dále. Zastavujeme se u BUNKRU. Mám předem domluvenou exkurzi, takže vás zvu dál. Objekt těžkého opevnění byl prohlášený za kulturní památku. Kde jsou ty časy, kdy jsem já a mí kamarádi tento bunkr považovali jen za kopec. Každoročně jsme na něm celou zimu sáňkovali či lyžovali. Jo, to byly časy! Pokračujeme v dlouhé vycházce městem a vracíme se zpět k vlakovému nádraží.
Děkuji za návštěvu našeho města a přeji všem šťastný návrat domů. Pamatujte si, že město, ve kterém jste dnes prošli spoustu kilometrů, leží na polských hranicích, na soutoku řeka Odry a Olše a jmenuje se Bohumín. A není jen tak nějakým městem. Pochází odtud i pár snad známých a svým způsobem velice vzácných lidí. Např. Richard Konkolski, kterého mnozí z vás znají jako osamělého mořeplavce, Tereza Bebarová, herečka známá třeba ze seriálu Ulice a v neposlední řadě Svatopluk Němeček, nynější ministr zdravotnictví.
Docházíme k vlakovému nádraží. Jsem ráda, že jste se do našeho města přijeli podívat. Snažila jsem se vám ukázat to nejzajímavější. Pokud máte zájem i o něco jiného,stačí se zmínit. Při příští návštěvě vás třeba za doprovodu ochranky ráda provedu dalšími místy. Přeji vám všem šťastný návrat domů!
| Zapojte se i vy do tématu týdne. Představte své město či obec. Napište, co je na vaší obci zajímavého, o čem se běžně ostatní lidé nedozvědí, popište, co se vám ve vašem městě nejvíce líbí, ale i to, co by se mělo zlepšit. Představte osobnosti, které ve vašem městě žily, anebo připravte rozhovor se zajímavým člověkem, který je spoluobyvatelem vašeho města či obce. Nejzajímavější příspěvek odměníme. (Své příspěvky vkládejte do rubriky "Moje cestování"). |
