Podivný diplomatický protokol

Podivný diplomatický protokol

25. 4. 2014

Poloprázdný autobus zastavil na pokraji obce. Hlavní pořadatel místních hodů, pokladník místních fotbalistů a agilní člen výboru se projevil jako navigátor. Frantík Rendl stopnul očekávaný autobus s fotbalisty z družební obce Kájov, okres Český Krumlov. Je doba kruté totality a lidé mají k sobě blízko. Od roku 1980 se řetězí každoroční družební zájezdy. Fotbalisté z obce Podboří se družili postupně se sportovci ze Staré Chodovské (Karlovy Vary) a Bilíchov (Kladno). Teď se přihlásil další družební host. Vystupuje však jen dvacet sedm lidí.

Na rozdíl od  "sobě rovných“partnerů, přijíždějí fotbaloví baroni. Kájováci jsou dotování místním Státním statkem! Podle toho to vypadá. Z autobusu vystupují hráči, realizační tým a zástupce ředitele. Připravované množství řízků silně převyšuje počet stolovníků. Žádná křeč. Náměstek ředitele vytáhne prkenici a hbitě zaplatí celou útratu. Dobře se mají i přihlížející čumilové. Ve stejném gardu se odehraje sjednané ubytování v hotelu v sousedním městečku. Místo čtyřiceti pěti hostů se jich ubytovalo jen dvacet sedm. Nabitá prkenice vedoucího opět přivedla vše do správné polohy.

Rok se sešel s rokem. Reciprocita. Hostiteli se stávají Kájováci. Tentokrát vystupuje v Kájově z autobusu čtyřicet pět zájemců. Ocitají se v jiném světě. Na pokraji obce čeká výpravu uvítací výbor s chlebem a solí. Hosté jsou ubytováni v nové bytovce, která je jim celá k dispozici! Jedinou závadou je okolí, neboť kolem jsou vidět jenom lidé v modrácích. Nohy zdobí gumáky. Všude kolem je přítomno velké množství bláta.

Přichází zlatý hřeb. Ředitel statku předává volňásky na divadelní představení hry Krumlovská romance. Stane se tak v přírodě na plastikových židličkách otáčivého hlediště. Vedoucí Frantík Rendl je vyznamenám permanentkou samotného ředitele. Sedí v lóži úplně nahoře. Je to jediné místo opatřené stříškou! Celá výprava sedí v prvních řadách. Frantík však na sebe upletl bič. Zavedl pokutu za pozdní příchod k autobusu v částce padesáti korun. Jakmile se po představení začalo hlediště vyprazdňovat malou brankou v dolejší části, byl nucen odejít poslední. Hlediště se vyprazdňuje dobrou půlhodinu. Padesátikorunou pokuty u autobusu, byla jeho výsada smazána.

Hraje se fotbalový turnaj. Čtyři kolektivy reprezentují čtyři okresy. Podboří reprezentuje Moravu, okres Vyškov. Domácí hrají za okres Český Krumlov a fotbalisté Kamenného Újezda reprezentují okres České Budějovice. Čtvrté mužstvo je až ze Slovenska. Ligoví rozhodčí jsou samozřejmostí!

Moravané kupodivu vítězí! Večer se očekává banket. Budou vyhlášení nejlepší hráči, očekávají se řečnická cvičení. Moravané jsou v tomhle směru dobře vybaveni, neboť vedoucí, Fanouš Rendl, je rétorický živel!

Slavnostní večer je v plném proudu. Všichni účastníci turnaje sedí u jednoho dlouhého stolu uprostřed sálu kulturního domu. Pronášejí se přípitky cinkají číše. Bude následovat taneční zábava.

A pak to přišlo. Někdo naplnil vítězný pohár tuzemským rumem. A pohár koluje. Někdo jen tak usrkává, jiný podepře akt bohatýrským lokem. Fanouš jako starý poctivec upíjí vždy naplno, jakmile se kolující nádrž objeví před ním. Za zmínku stojí, že byl v dosavadním životě opilý do němoty jen dvakrát. Poprvé jako svobodný hoch přespal při návštěvách spolužaček při mrskutě celou noc v příkopu. Podruhé se tři dny probouzel z narkózy v Rumunsku. Příčinou bylo víno Mulfatlar. Manželka se jej zřekla a pečovala o něj stará panna, která se vžila do role samaritána. Dodnes si nevzpomíná, jak přišel ke kalhotám zmáčeným mořskou vodou do výše kolen! A tento v podstatě abstinent teď ztrácí soudnost každou rundou.

Pojednou zmizeli od stolu dva hosté odnaproti. Spolu s Fanoušem zmizel vyzáblý předseda fotbalistů z Kamenného Újezda. Nikomu to nebylo divné, protože ti dva se sesunuli decentně a bezhlučně. Pod stolem si podali ruce a vleže se odehrál tento dialog: Kameňák pravil“, "Kamaráde, vykašli se na Kájováky. To jsou půlpáni. Všechno mají zadarmo a ničeho si neváží. Udělejte družbu s námi. Jsme taková vesnice jako vy a nikdo nám nic zadarmo nedá! Budeme mít k sobě blíž!“,,Máš pravdu kamaráde!“ odvětil Fanouš.

Po nějakém oddechovém čase oba vylezli zpoza stolu a začali se objímat jako Chruščov s Novotným. ,,My se neopustíme!“ hlučeli noví kamarádi. Světe div se! Družba byla založena a dotažena do zdárného konce.

V příštím roce uvítal navigátor Fanouš Rendl na pokraji obce autobus a mikrobus se sedmdesáti hosty. Přihrnuli se fotbalisté z Kamenného Újezda. Byli ubytováni v JZD v ubytovně pro sezónní pracovníky. Spali v postelích nad sebou a umývali se v umývárně vězeňského typu.

A tak se do historie fotbalu v Podboří se zapsal nový družební oddíl. Jenom kronikář a hlavní pořadatel takticky zamlčel, za jakých podmínek a v jakém prostoru se odehrál tento diplomatický protokol!

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milada Salajková
I my jsme měli družbu. Kdo neuměl sportovat, staral se o to aby ostatni neměli žízeň a měli co jist. Jezdili jsme rádi a dodnes na to vzpomínám.
Hana Lafková
Je nesporným faktem, že dříve lidé měli k sobě blíž. Peněz tolik nebylo, ale byl humor, i při sportu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.