Hrajeme, muž a žena

Noc je jak tajná scéna,
hrajeme, muž a žena,
zas ve tvém nitru kroužím,
i když děj neprodloužím.

Noc češe bílé vousy,
mé drápky neobrousí,
zahojí denní strasti
jak rány bez náplasti.

Noc žije od úsvitu
vidinou blahobytu,
mé tužby neponičí,
tvé tělo nepřekřičí.

Noc tančí neustále
v bláhové sebechvále,
a vášeň nepřestává,
když noc se skutkem stává.