Pražské metro oslaví tento pátek čtyřicátiny od zahájení provozu na prvním úseku. Slavnosti začnou již v pondělí ve stanici Kačerov křtem Encyklopedie MHD a otevřením výstavy historických fotografií z výstavby metra. V úterý bude otevřena další výstava na Florenci s názvem Metro ve světě. „Ve středu všechny zveme na 45 koncertů do šesti stanic v rámci akce Nalaďte se v metru,“ uvedl generální ředitel pražského dopravního podniku Jaroslav Ďuriš.
Hlavní oslavy jsou připraveny na sváteční čtvrtek, kdy dopravní podnik lidem otevře od 10:00 depo Kačerov. Prohlédnout si budou moct například jednotlivé typy vozů metra. Ve stejný den v 09:19 vyjede z Kačerova historická souprava metra Ečs. Cestující sveze do bývalé stanice Sokolovská, současné Florence, tedy přesně tak, jak vyjela před 40 lety první souprava při zahajovací jízdě. Historickými soupravami se lidé budou moct svézt po celý den, speciální jízdní řád je zveřejněn na www.m40.cz.
Za posledních 40 let se počet cestujících přepravených metrem zvýšil více než devětkrát. Zatímco za rok 1975 se jich pražskou podzemkou svezlo necelých 64 milionů, v roce 2012 jich už bylo téměř 590 milionů, tedy skoro polovina všech lidí, kteří pražskou MHD využili. Tomu odpovídá i délka tratě, která se z původních sedmi kilometrů rozrostla na současných 59.
Rozšíření metra se připravuje i do budoucna. Příští rok na jaře by mělo být zprovozněno prodloužení linky A do Motola, připravuje se také výstavba nové trasy metra D z Pankráce do Písnice. Jeho výstavba by měla stát asi 25 miliard korun a dokončeno by mohlo být podle představ Prahy asi v roce 2022.
Z historie pražského metra
1898 - Majitel pražského železářství Ladislav Rott napsal dopis městské radě, v němž neúspěšně navrhl zřídit podzemní dráhu.
1912 - Městský inženýr Bohuslav Vondráček navrhl postavit linku podzemní tramvaje z Václavského náměstí k Rudolfinu.
1926 - Inženýři Vladimír List a Bohumil Belada předložili studii podzemní dráhy, v níž zřejmě jako první použili termín "metro". Linka měla vést z Palmovky na Anděl.
1930 - Elektrické podniky vypsaly soutěž na řešení dopravy v Praze. Žádný z předložených projektů nebyl vybrán k realizaci.
1939 - Studijní oddělení Elektrických podniků vypracovalo projekt sítě rychlých drah. Původně mělo jít o podzemní tramvaj, správní výbor města ale záhy změnil zadání na klasické metro.
1941 - Byl dokončen podrobný projekt tratě z Dejvic na Pankrác a generální projekty dalších dvou tratí: ze Smíchova do Libně a od Výstaviště na Floru.
1949 - Výstavba metra byla odložena nejméně do roku 1960.
1953 - Vláda schválila výstavbu metra, přípravy však byly záhy zastaveny.
Červen 1965 - Vláda rozhodla o vybudování systému podpovrchové tramvaje, kterou mělo výhledově nahradit metro.
6. ledna 1966 - Byly zahájeny přípravné práce nutné k vybudování první trasy podpovrchové tramvajové trati.
9. srpna 1967 - Vláda přijala usnesení o výstavbě klasické podzemní dráhy namísto podpovrchové tramvaje.
20. ledna 1969 - Na Pankráci, mezi Štětkovou ulicí a Náměstím Hrdinů, byla zahájena ražba prvního tunelu metra.
Březen 1971 - Vláda rozhodla o nákupu souprav metra ze Sovětského svazu, ačkoliv podnik ČKD Tatra Smíchov vyvíjel vlastní modernější jednotky Tatra R1. První ruské soupravy Ečs dorazily do Prahy v říjnu 1973.
2. ledna 1974 - Začal zkušební provoz bez cestujících.
9. května 1974 - Slavnostní zahájení provozu na prvním úseku metra, na lince C v úseku mezi Florencí (tehdy Sokolovská) a Kačerovem. V roce 1980 byla linka prodloužena z Kačerova na Háje (tehdy Kosmonautů), o čtyři roky později z Florence na Nádraží Holešovice (tehdy Fučíkova), v roce 2004 na Ládví a o další čtyři roky později do Letňan.
12. srpna 1978 - Zahájení provozu na prvním úseku linky A z Dejvické (tehdy Leninova) na Náměstí Míru. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Želivského, o sedm let později na Strašnickou a v létě 1990 na Skalku. Od května 2006 je konečnou linky A Depo Hostivař. Do provozu byly uvedeny nové soupravy typu 81-71, které nahradily původní vozy Esč.
29. září 1985 - Na linkách A a C byly zrušeny turnikety (na lince B nebyly nikdy zavedeny).
2. listopadu 1985 - Zahájen pravidelný provoz na prvním úseku linky B mezi stanicemi Florenc a Smíchovské nádraží. Na podzim 1988 začalo metro jezdit do Nových Butovic (tehdy Dukelská) a o dva roky později z Florence na Českomoravskou. V listopadu 1994 se konečnou stanicí linky B stal Zličín a o čtyři roky později byla trať prodloužena na Černý Most.
4. února 1998 - Do zkušebního provozu s cestujícími vyjela první rekonstruovaná souprava 81-71 M.
2. října 1998 - Zahájeny zkušební jízdy soupravy M1, kterou vyrobilo Konsorcium ČKD-Siemens-Adtranz.
Srpen 2002 - Metro poškodila povodeň, z provozu bylo vyřazeno celkem 25 stanic, zatopeno nebo poškozeno jich bylo 16. Nejvíce voda zasáhla linku B.
8. května 2008 - Byl zahájen provoz na dosud posledním otevřeném úseku metra, který vede z Ládví do Letňan.
21. června 2010 - Začala ražba tunelu pro nový úsek linky A z Dejvické do Motola.
