Sníh

Úsměvné, když člověk jen čte, v reálu je to drsné, když námi prostupuje zima, to je pak doba, než člověk rozmrzne.

Nevhodné oblečení do nepohody mají většinou ti, kteří se spoléhají na své vytopené autíčko s tím, že ten kousek cesty z auta do kanceláře vydrží. To samé dělá má dcera. Když vznikne problém s autem, klepou se zimou a plní pak čekárny lékařů.

Vloni jsem odhazovala sníh a poctivě odnášela na trávu, abych vyjela. Šla jsem se domů převléknout a zatím odhazovali řidiči vedlejších aut a neodnášeli sníh. Projela rolba a já skoro brečela. Musela jsem odhazovat znova. Nevím, proč vůbec mám ráda sníh. Když to čtu, je to zábavné....

Není nic horšího, nežli horkokrevná a zimomřivá kombinace kolegyň v jedné kanceláři. Já měla vždy štěstí, že jsem sídlila v kanceláři sama, ale znám několik takových případů... vyhrává silnější osobnost:((((( Janin příběh, úsměvně napsaný jsem si ráda přečetla, tolik problémů v jeden den se mohlo stát snad jen ve špatném scénáři. Pobavila jsem .

Hezký mrazivý článek líbil se mi,skvělé.

Zimaaaaa..... brrrrrrrrrrrr...ale tohle hřejivé...:)

Pobavila jste mě, ale zároveň jsem si uvědomila, že už opravdu nastává zima. Sice už nepraktikuji roztápění v kamnech a nezažívám dojíždění, kdy ranní autobus nepřijel, protože nenastartoval, ale i tak není mráz, kluzké chodníky a neodklizený sníh v Praze před 6 ráno nic příjemného. A k tomu ještě kolegyňka, která je horkokrevná a neustále větrá oknem i dveřmi. Takže na ten vaťák u mě možná také dojde.

Z vašeho článku mě až "mrazí".Přiznám se,že dnes při pohledu z okna jsem si řekla,že být v důchodu je fajn.Po celé zahradě ležel na trávě první mráz.

Jano, článek mne pobavil a zasmála jsem se, podobné znám také, prima a díky.