Alena Tollarová
30.6.2015 14:53
Jejda, Jarko, to sis vybrala smůlu, hlavně že je to už dobré. Moje nejnovější zkušenost:
Vstříc úřednímu jednání jsem neběžela,
leč krkonoškou louku zachytit jsem chtěla.
Kráčím si kráčím po silnici,
v ruce mám foťáček houpající.
Jistě že mám ho otevřený,
vždyť tak sto druhů kytek se na mě kření.
Není tam sice ovoce, krajnice družbu se mnou chce,
foťáček nový obhlédnout,
kousek si od něj odloupnout.
Zírám si zírám po louce, vtom před nosem je silnice.
Foťáček dostal nabito, však Sony sluje kvalitou ...
Odřený soníček mi laje, nezírej Aleno furt do kraje!
Zuzana Pivcová
30.6.2015 14:24
Ano, tu knížku také znám, hodně mi řekla.
Eva Mužíková
30.6.2015 12:49
Přidávám se k Jitce, knížku mám, stále se k ní vracím... je to opravdu zajímavé čtení....
Jaroslava Handlová
30.6.2015 11:53
Jano, děkuji, podívám se v knihovně.
Evo a Hanko, je to záležitost stará jeden rok (2014), takže já už jsem dávno uzdravená. K tomuto tématu jsem se vrátila jen proto, že minulý týden si mnohem horší zlomeniny přivodil můj synovec - dospělý chlap (48 let), ale nyní je již z nemocnice doma a odpočívá.
Jana Šenbergerová
26.6.2015 15:53
Teprve teď jsem si všimla, že je tu otázka pro mě. Čtu spousty knih, takže jsem musela sáhnout do seznamu přečtených loni, abych si připomněla, o které z nich tu asi píši. Byla to nejspíše knížka Zachraň svůj život od M. Peška a P. Novotného. Zajímavé knížky o duchovních příčinách nemocí a úrazů píše také Miroslav Hrabica.
Eva Mužíková
26.6.2015 13:51
Jarko, i když se jednalo o nepříjemný zážitek, zveršováním jsi jej odlehčila a mne dokonce i pobavila... super... brzy se uzdrav...
Hana Rypáčková
26.6.2015 10:58
Kterého roku pátek třináctého? Tak to jsem tu ještě nebyla, vzala bych si ponaučení a tolik nefňukala...Asi jsi už v pořádku, a synovci přeji rychlé hojení.Mladým to lépe srůstá.
Jaroslava Handlová
26.6.2015 10:25
Jani, prozradila bys mi název té knihy o lékařích a názorech na vytváření nemocí a úrazů? (Pokud si na ten titul ještě vzpomínáš). Je to skutečně připomínka, že něco děláme špatně - o tom není pochyb!
Včera jsem se dověděla, že synovec si zpřerážel při pádu z výšky levou ruku hned natřikrát. Je zdrátovaný, leží v nemocnici, kapačky... Stalo se to zhruba rok po mém úrazu!
Jaroslava Handlová
20.6.2014 11:09
Děkuji všem za empatické příspěvky – hned se cítím lépe.
Jiří, jdu dělat další pokusy,
ve verších hledám bonusy.
To snad levá ruka zvládne,
i když mozek již nemládne…
Jana Šenbergerová
18.6.2014 14:09
Jaruško, ty verše jsou stejně pěkné, jako ta neposkvrněná sádra. Zrovna čtu moc zajímavou knihu, ve které dva lékaři dokládají případy ze své praxe, že si nemoci vytváříme sami svými myšlenkami, strachy a kdoví čím vším ještě. Nemoc nebo úraz nejsou trestem, ale připomínkou, že něco děláme jinak, než by pro nás byklo dobré. Zapřemýšlej, ale hlavně se co nejdříve bez problémů či nepříjemných následků zahoj. Tuhle parádu ti určitě nikdo nezávidí, ale ani nepřeje.
Načíst starší příspěvky
