Požehnání v kredenci

Pane Mendlíku, kdo ví, že NĚCO JE, ten se nemusí bát, a proto nepotřebuje ani církev, ani poslední pomazání. :-)

Vážený pane Štorchu. Já jiné příběhy nežli ze života vyprávět neumím! To co se přihodilo Husákovi se nakonec přihodí nám všem. Co kdyby něco bylo? Tuhle myšlenku nepřebije ani zdravý rozum. Bohužel tohoto strachu ze smrti využívají církve ke svému prospěchu zcela bezostyšně! A na můj argument, že budu celý život hřešit a na poslední chvíli se ze zištných důvodů obrátím, agumentoival přítel kněz slovy:,,Jenom jestli budeš mít čas!"

Připadá mi to jako příběh ze života, protože největší překvapení nám připravuje sám život a nikoliv fantazie a fabulace autorů příběhů. Bývalý komunistický prezident křtěný Augustin Husák - častěji známí pod jménem Gustáv si nechal údajně před smrtí také zavolat kněze, aby učinil tzv. životní zpověď a byl duchovně zaopatřen tzv.posledním pomazáním. Také se pro jistotu chtěl pojistit, aby na tom nebyl kádrově tak špatně, kdyby se náhodou nedostal do nebe, ale do očistce - či dokonce pekla. :-) Jako bývalý vězeň za slovenský nacionalismus byl schopen mnoha proměn politických postojů, aby přežil. Byl to adaptabilní jedinec. Mluvil česky asi jako Andrej Babiš. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gust%C3%A1v_Hus%C3%A1k A jeho syn Vladimír se narodil v Moskvě. :-)