Požehnání v kredenci

Konečně jsem se dočkal. V televizi jeden pán obhajoval jsoucnost andělů a vysvětloval jejich hierarchii. Přitom se nezasmál! Že by začátek mediální ofenzívy Katolické církve?

V televizi jsem se díval na Hydepark civilizace. Prezentoval se tam můj oblíbenec Jiří Grygar. O tomto vědci je všeobecně známo, že je věřící. Nikdy mi to nedávalo smysl. Jak může přednášet o Velkém třesku a věřit., ža na počátku bylo slovo? Proběhlo několik bezvýznamných otázek, až najednou moderátor připustil otázku na tělo. Otázka zněla:,, Věříte na zázraky?"A vědec nezklamal. Pravil:,, Slovo zázrak znamená, že je něco ZA ZRAKEM. Prostě jsou věci, které věda nedovede vysvětlit!" Pochopil jsem. Prostě vědci krčí rameny a církve z toho těží. Namontují do toho Boha, hejno Svatých, místo důkazů použijí podvody. Očekával jsem otázku, zdali se pan Grygar modlí a věří v anděly. Ta bohužel nepadla.

Teprve nyní jsem si uvědomil, že odpověď na moji otázku dal v televizi sám kardinál Miroslav Vlk. Před volbou nového papeže veřejně prohlásil:,, Svatého otce nevolí kardinálové, ale Duch Svatý!"

Uvažoval jsem o Zástupcích pána Boha všeobecně. Proč by měl Bůh pověřit za své zástupce na zemi jenom katolíky? Podle jakého klíče? Je-li zástupcem Boha na zemi i Anglická královna, má totéž pověření. Může žehnat? Pak by měl Bůh nekonečné množství Zástupců. Některý byl zvolen, jiný se do tohoto pověření narodil. Nikdy jsem nepochopil, jak může skupina starců učinit jiného starce svatým! Tomu může normální člověk uvěřit jenom ztěží, nebo prostřednictvím patologického hnutí mysli.

Pane Františku, v tomto ohledu s vámi souhlasím. Obávám se, že bude hůř, ale utěšuji se myšlenkou, že dodělávající kobyla nejvíc kope.

Vážená paní Jano. Nejde mi ani tak o Boha, jako o jeho zástupce na zemi. Kdo a jak pověřil všechny ty biskupy a kardinály jednat jménem Boha? Dnes byl v Právu zajímavý rozhovor o Restitucích. Nemám radost, že mám pravdu Prostě hrabou a už jim nestačí hranice 25.únor 1948. Dobřě tam bylo napsáno že všude vlezou, všude jsou vidět, namontují se do všeho. A tak se blížíme nikoliv do Evropy, ale ke Starému mocnářství. Ne věřící, ale tihle pánové mne štvou. Dobře vědí co chtějí a těmi miliardami jsou dostatečně vyzbrojeni. Věřím, že ofenziva Katolické církve nemá s vývojem nic společného.

Pane Mendlíku, ani slůvkem jsem se nezmínila o Bohu, Ten, jak vidím, trápí hlavně vás, což mě udivuje. Co není, to mě nemůže trápit, vycházím-li čistě ze zdravého rozumu. Přesto vám rozumím, také jsem kdysi dala jen na zdravý rozum, ale léty "přípravy na smrt" jsem pochopila, že to byl čirý nerozum. Možná si jednou, až dojdete ke konci své cesty, vzpomenete na své místopřísežné prohlášení. A zcela určitě se budete divit. Vím to jako řadu věcí, které vy zatím asi vědět nechcete, proto je nevíte. Netrapte se tím. Vývoj nezastavíte.

Vážený pane Libánský. Každý máme svoje přesvědčení. Potěšilo mne, že ateisty nepovažujete za hlupáky. Náš laureát Nobelovy ceny za náboženství Tomáš Halík kdysi definoval čtyři stupně debility nevěřících lidí. Moje povídka se snaží problém rozmělnit snad humorným způsobem. Možná to čtenáři ocení jako zábavné čtení. A mimochodem ta filozofie japonských samurajů je scestná. Vždyť po celý středověk hlásala církev, že život je jakási příprava na smrt. Bohužel preláti žili naplno. Místopřísežně prohlašuji, ža až budu na konci života, bude mi houby platné jaké jsem nahromadil body. Když si uvědomíte že už nebude nic, přijdou vám ty výdaje na spasení malicherné a zbytečné. Vy jste si zvolil cestu duchovna , já zdravého rozumu. To ovšem neznamená že žiji horší život nežli vy, mám horší morální zásady a nejsem naplněn láskou. Dost mne také udivuje že uznáváte svaté cestovní kanceláře, které si za svou cestu ke spasení nechávají zaplatit. Tak jak je to s těmi morálními zásadami? Přeji vám, aby se vaše zásluhy sečetly a vytvořilly tak výhodnější místo na věčnosti.

Paní Jana to vystihla naprosto přesně. Jednoduchý člověk má i zjednodušenou představu o Bohu, božstvech, bozích atd. Ale je to úplně jedno. Důležitý je život jaký žije, jaké má morální zásady a žebříček hodnot. Jak je naplněn láskou, tolerancí a je schopen nabídnout pomocnou ruku. Různé církve a náboženská uskupení jsou jen jako cestovní kanceláře, které nabízejí živé i tištěné průvodce správným životem a mají z toho živnost. Je dobře, že kdo chce má tu možnost to využít a církev si vybrat. Ale hledat si vlastní cesty mohou ateisté i věřící. Mnoho lidí, včetně mne, si to tak zvolilo. Je to svízelnější a mnoho lidí jde velmi špatnou cestou. Ale když člověk věnuje dostatek úsilí a času vlastnímu rozvoji, kultivaci své osobnosti, očistě duše, stane se zkušeným a znalým cestovatelem a dostane se i do míst, kam by ho nezavedla žádná cestovní kancelář. Moc se mi líbí filosofie japonských samurajů.Celý život není nic jiného, než příprava na smrt. Až teprve v okamžiku smrti se ukáže, jak čestným a dobrým jsi byl člověkem. Přeji všem aby tímto okamžikem mohli projít bez ztráty bodů a tak se ho ani nemuseli předem nijak obávat.

Vážená paní Jano. Jak víte, že něco je? To jenom farizejové se tím ohánějí, aniž mají jakýkoliv důkaz jsoucnosti Boží.Prostě všichni ti duchovní vaří z vody a zastrašují. Vždyť za ty jejich podvody se nemohou dostat do nebe ani náhodou.