Moje kapitulace aneb
opravář "sympaťák"!

Řemeslníků opravářů opravdu ubývá. Trendem současným a hlavně do budoucnosti je neopravování. Nefungující věc se vyhodí a koupí se nová. Je totiž třeba podpořit výrobu a tím i meziroční růst HDP. Opravář závadu opraví, není třeba koupit nový výrobek, továrna když ho neprodá, nemá peníze pro zaměstnance, zaměstnanci nemají peníze na nákup nových výrobků, továrny začnou propouštět, stát musí vyplácet podpory. Není z čeho vyplácet, lidé nenakupují, továrny nevyrábí, klesá příjem z daní, růst HDP stagnuje. PŘICHÁZÍ KRIZE !!!. Tak pozor. Opraváři jsou v dnešní době hóóódně nebezpeční.

Zatím jsme měli vždy spíše jen dobré zkušenosti. Nejvíc mě potěšil "hodinový manžel", který se zjevil jako anděl zrovna v době, kdy jsme potřebovali vyměnit celou kuchyňskou linku. V postarším paneláku se většinou vyskytnou problémy, se kterými se dopředu nemusí počítat, a také se to několikrát stalo. Ukázalo se, že řemeslník byl velmi zdatný, takže jsme nakonec řadu řešení ponechali na něm a s konečným výsledkem byli spokojeni. Těšila jsem se, že s někým takovým v záloze budeme mít nadlouho vystaráno, ale ouha. Neměl dost zakázek, neuživil by se touto prací, a proto skončil. Když nám vypověděla službu lednička s plným mražákem, měli jsme podobné štěstí. Opravář, kterého jsem měla v mobilu byl zrovna na cestě naším směrem a do hodiny byl vyměněný termostat a zachráněn obsah mražáku. Také si stěžoval na nedostatek práce. Příště už také nemusí být k mání.