Nenápadný nápis na výloze bývalého obchodu v hlavní ulici v Týně nad Vltavou spolu s několika ukázkami činnosti klubu seniorů upoutal mou pozornost záhy po příjezdu na dovolenou. Začala se ve mně ozývat po letech probuzená reportérská zvědavost, od níž byl už jen krůček ke vstupu dovnitř. Usměvavé pracovnice farní charity, která má klub na starosti, mě ochotně pozvaly dál. A to byl začátek mého několikadenního pátrání po organizaci, historii a aktivitách klubu seniorů s názvem Šance, do nějž bych vlastně dnes, kdybych před lety tohle město neopustila, mohla docházet i já.
Klub seniorů funguje už 10 let, avšak dříve sídlil přímo v budově fary, zatímco dnes se podařilo najmout si prostory obchodu, kde ještě nedávno sídlili vietnamští prodejci.
Farní charita navzdory svému názvu nepodléhá církvi, na faře je pouze v nájmu a v čele stojí civilní paní ředitelka. Jde o dobrovolnou organizaci, částečně finančně podporovanou městem a zbytek výdajů pak hradící z malých poplatků za některé služby a aktivity. Takto získané peníze slouží na placení nájmu, energie a internetu, případně na jednorázovou odměnu lektorům, kteří jinak celý rok pracují zdarma.
Kromě klubu seniorů provozuje farní charita ještě pečovatelskou službu a osobní asistenci, bezplatnou občanskou poradnu, nízkoprahové zařízení Bongo pro děti a mládež z ohroženého sociálního prostředí a mateřské centrum Sluníčko, poskytující rodičům na mateřské a rodičovské dovolené možnost včlenit se s dětmi do kolektivu vrstevníků.
V současné době právě probíhalo výběrové řízení na další pečovatelku a osobní asistentku s nástupem od 1. 8. Pracovnice farní charity a jejich pomocníci včetně lektorů jsou plně vytíženi. Svou práci však vykonávají s láskou a pozitivní energií. V centru jejich zájmu stojí potřebný člověk, ať již starý nebo mladý, v rámci některých aktivit se dokonce snaží rozdílné generace propojit a vzbudit v nich lepší vzájemné pochopení.
Klub seniorů, který mě zajímal nejvíce, navštěvují místní občané zhruba od 60 do více než 80 let. Kromě volně se pohybujících jedinců umožňuje charita účast na pořadech i zájemcům ze dvou místních domovů pro seniory, které doveze autem. Návštěvnost je ovlivněna počasím, ročním obdobím nebo charakterem programu, pohybuje se od 3 až třeba do 30, zvláště při oblíbených hudebních pořadech. Klub je otevřen každý všední den od 10 - 12 a od 14 - 16 hod. Z červencových pořadů jsem pro informaci vybrala např. trénování paměti, výstavku výšivek a dalších ručních prací, kurs šití metodou patchwork, cvičení pro každý věk, letní vaření a koktejly, z přednášek pak vyprávění o Cyrilu a Metodějovi, o vorařství, o základech genealogie a čtení z týnské kroniky.
Od září bude pokračovat výuka práce s počítačem, výuka němčiny a angličtiny pro tři znalostní úrovně a cyklus o velikánech české hudby.
Osobním zážitkem bylo pro mě odpoledne, které připravil místní občan, 85-letý pan Čech, se svým vyprávěním o vorařství, doplněným vlastními obrazy, do nichž vložil svou celoživotní lásku k přírodě, právě tak jako do obdivuhodné hry na kytaru a zpěvu. Pan Čech je, jak ráda říkám, skutečně "zázrak přírody" a zaslouží si samostatné vyprávění.
Ačkoliv mi paní z charity prozradily, že už o nich nějaký článek v regionálním tisku vyšel, myslím, že tato má informace je jen malým díkem za vše, do čeho mě ochotně zasvětily. Senioři v Týně se rozhodně nemusí bát samoty a nezájmu veřejnosti. Mají přece svou Šanci.
